Vy dvě … a čas
Moje nejšílenější přání je momentálně spojeno s vámi dvěma: Co kdyby vás ty šílené nápady opustily? Ale to by byla nuda, že.
Read MoreMagie, věštění, osobní rozvoj, škola Via Regia a obchod Spiral Energy
Magie, věštění, osobní rozvoj, škola Via Regia a obchod Spiral Energy
Moje nejšílenější přání je momentálně spojeno s vámi dvěma: Co kdyby vás ty šílené nápady opustily? Ale to by byla nuda, že.
Read MoreMým šíleným přáním je slyšet myšlenky druhých. Toto přání pochází z několika zážitků, kdy se mi to skutečně podařilo. Taky bych chtěla umět vstoupit druhému člověku nepoznána do jeho mysli, abych mu tam mohla za jeho zády udělat pořádný bordel a on si to všechno musel rovnat.
Read MoreHorká hustá hmota, jsme celek, převalujeme se, točíme ve víru, prolínáme svoje hranice. Hranice? Ne, nic nás neodděluje, jsme spojení, dokonale spojení. Tvoříme jednotu, uvědomujeme si svoji velikost, sílu a stabilitu. Obsahujeme vše, co kdy bylo a co kdy bude. Dohasínají v nás odlesky hvězd, sluncí, která se z nás kdy oddělila. Roníme slzy za ty, kdož se odštěpily a vychladly na dlouhé pouti vesmírem. Cítíme jejich osamělost a touhu spojit se. S láskou a pochopením je hýčkáme ve své mysli. Oni však umírají, stárnou, propadají se do nevědomí, nicoty a zapomnění. Na prachu jejich kostí vzniká život.
Read MoreChlad, temno, prázdnota. Vnější děje probíhají kolem mě, ale mě se nedotýkají. Jsem. Kolem mě se mění časy, mění se krajina – a já tu stále jsem.
Read MoreOtevřu oči. Astrální tělo, které bylo na kosmickém vandru přijalo jiný druh bytí a navrací se do fyzického a éterného těla. Fyzické s éterným musí být spojeno – éterné tělo drží to fyzické pohromadě. Ve spánku necítíme utrpení, žal, radost, všechny tyto pocity způsobuje tělo astrální.
Read MoreV současné chvíli se nacházím v takové životní situaci, kdy tvoření není možné. Pochopila jsem, že pokud chci cokoliv vytvořit, musím nejdřív ničit a ničit. Je toho hodně, co jsem zanedbávala a tvořit za těchto podmínek by bylo bez efektu. Tvoření a ničení jsou protiklady, které se doplňují – proto když píšu o ničení, píši současně o tvoření.
Read MoreTu zimu už nebylo kam sáhnout pro další polínko do kamen. Bylo mnohem chladněji, než v minulých letech. Třásli jsme se v malém srubu a balili se do všeho, co bylo ještě nepoužité. Nezbylo nic, poslední zbytky tepla se vytratily stejně tak rychle, jako naše naděje v jaro a oteplení. Kolem srubu jen pustina, sem tam keř a skály tyčící se vysoko nad obzor. Cesta dolů k vesnici vedoucí průsmykem byla neprůchozí už více než měsíc. Vydat se na cestu dolů za tohoto počasí a bez jídla by znamenalo smrt v každém případě. Čekání na jednom místě nám připadlo jako lepší možnost, pravda však je, že se tím jen oddaloval jediný možný konec. Teplota v místnosti byla už několik dnů hluboko pod bodem mrazu, všechno jídlo zmrzlo na kost. I vlci přestali brousit kolem a raději se poohlédli po jiné kořisti.
Read MoreIrchail pohlédl na natažené lidské ruce. Konečně! V rukách bylo něco malého, co vydávalo podivné zvuky. Lidské mládě. Půlku mise měl tedy za sebou. Teď ještě zbývala cesta zpět. Jenže, jak vůbec uchopit něco tak malého a na první pohled křehkého? Tolik toho nastudoval a přesto se nemohl ubránit tomu, že by to mohl nějak poškodit. „Lidé jsou oproti hertlisům rozbitní“, mu stále blikalo v hlavě. „Nesmím udělat chybu“. Uložil malého Samuela do košíku, který si přivezl s sebou. I to měl nastudované.
Read MoreUž o tom tématu přemýšlím druhý den. Jako první mě napadlo, že tvořím pilíř a spojnici na
mnoha místech. Ať už je to v práci nebo doma. Každý pilíř nebo spojnice ale jednou přestanou být. Potom dané místo je chvíli prázdné, ale brzy se najde jiná spojnice nebo pilíř, který je jiný – horší nebo lepší, ale jiný. Určitě ale vytvoří novou spojnici nebo pilíř.