Magie, věštění, osobní rozvoj, škola Via Regia a obchod Spiral Energy
Magie, věštění, osobní rozvoj, škola Via Regia a obchod Spiral Energy
Som žena, som matka, som milenka, som priateľka, som dcéra a vnučka, som objekt túžby aj nenácisti, radosti aj žiaľu, porozumenia a nepochopenia… Som matkou syna, čím mi bolo dopriane pozorovať malého chlačeka, ako si dobýja srdce prvej ženy v jeho živote. Ako súťaží o prvenstvo s každým iným chlapom v mojom okolí.
Read MoreJSEM ŽENA. Nevím, co to znamená pro ostatní, ale pro mě to je velmi nesnadné. Učím se, pozoruji ostatní ženy, jak jednají, jaké jsou, jak mluví, jak myslí. Snažím se naučit se, jak být v tom dobrém slova smyslu pasivní, přijímavá. Většinou pak stejně za chvíli vklouznu do své role i na místech, kde mi to škodí.
Read MoreKonečně jsem prošla všemi peripetiemi celnice a špinavé, sluncem rozpálené, zaprášené Limy.
Slavnosti Pachamamy. Je to ještě hodný kus cesty za Limou. Najala jsem si auto od nějakého latinos. No, auto! Auto je příliš honosný název pro tuhle herku. Ale snad mě doveze tam, kam potřebuju. Na slavnost Pachamamy.
Když zavřu oči, objeví se vnitřní obraz čarodějky – podzemní kamenný chrám, všude je vlhký vzduch, jsem v kruhu žen, které v sobě mají zvláštní vážnost, soustředění a koncentraci. Nikdo nemluví, přesto každý ví přesně, co má udělat. Není třeba slov, je třeba se jen stát tohoto celku.
Read MoreByl pozdní večer. Nezvykle teplý na tuto roční dobu. Slunce zapadalo v barevných tónech do černých mraků rámujících obzor. Větrná oblaka měla žlutou a nazelenalou barvu místy přecházející do modré. Šeřilo se. Po cestě uprostřed horské krajiny kráčel poutník. Dlouho již nepršelo. Její povrch byl ztvrdlý a prašný. Hnědý prach vířil při každém kroku, pokrýval i jeho šat jak se bosé nohy bořily do jeho vrstev. Cesta se zvedala a zase klesala, zatáčela v mírném oblouku do řídkého dubového lesa.
Read MoreNež jsem dospěla ke svému nynějšímu cíli, uběhla dlouhá doba a ušla jsem dlouhou cestu hledání.
V 21 letech jsem se vdala a veškerý můj čas zabrala péče o děti a domácnost, později se k tomu ještě přidalo zaměstnání. Manžel se mi stále vzdaloval, čím dál víc jsem měla pocit, že žije vedle nás a ne s námi.
Začíná nový den. Slunce se probouzí, vychází nad obzor a prvními paprsky probouzí ptáčky zpěváčky. Mláďata již vylétla z hnízd a shání si obživu sama. Obilí na polích dozrává, stromy jsou osypány zrajícími plody. Příroda dozrává. Slunce zahřívá zemi svými paprsky a lidé se při práci řádně zapotí. Děti užívají volnosti, tepla a světla a radují se ze života. Potoky, říčky i řeky zvou do své osvěžující a chladivé náruče.
Read MorePoznal jsem ji o prázdninách na italském pobřeží. Byla studentkou a v létě zde pracovala v půjčovně plážových lehátek a slunečníků. Působila velmi svůdně. Překrásné opálené tělo v bílých plavkách, zadeček zahalen do plážové sukýnky.
Read MoreZa poslední desetiletí se Karakumská poušť rozšířila takovým tempem a tak daleko, že pohltila téměř celé území kontinentu. Výjimkou zůstala ušetřena jen nejchladnější severní část, kde hledaly útočiště milióny těch, kteří stačili utéci ještě včas.
Read MoreJen jednou za sto let tu otevírá země svá tajná podzemí, kde ze skal vystupují skřítci, kteří tam skrývají svá bohatství, získané jejich trpělivou praví v tvrdých skalách. Jen jednou za sto let, v noci, kdy posledního dubna končí čarodějnice své reje a předávají vládu zimy královně jara Vesně. A kdo tam vstoupí, překvapí ho únava a upadne do hlubokého spánku. A právě jeden skřítek u studánky ztratil svůj zlatý klíč ke svým pokladům.V této noci plné kouzla spěchala dívka se svým chlapcem přes zalesněnou stráň domů. Cestou našla klíč, který patřil jednomu ze skřítků. Ten je spatřil a pozval je, aby s ním vstoupili do jejich skalní řeše. Dívka se zprvu ulekla, ale zvědavost byla silnější než strach. Chlapec ji varoval před tímto krokem a snažil se ji přesvědčit, aby se s ním vrátila domů. Zlatý klíč však zůstal u chlapce a dívka nakonec šla se skřítkem.
Read More