Na zadané téma – úvaha

Mág nalevo mi přijde, že vyjadřuje starodávné časy, primitivní nahlížení a chápáni světa. Karta má nejhorší perspektivu – je pouze dvourozměrná. Mág je ponořený do vetší, temné postavy… jako když lide si začali uvědomovat sebe sama a vyčleňovat se z říše zvířat (mág), ale měli nad sebou obávané a všemohoucí bohy, kteří měli nad nimi neviditelnou moc. Vypadá to, jako kdyby předměty byly podávané mágovi, proto myslím, že starověcí lidé přijímali vše jako dar bohů, ze se o nic nezasloužili vlastním přičiněním a tvrdou prací, ale milosrdností bohů.

Snažím se rozpomenout, kterou část svého já jsem v září uložila do transformační do pyramidy. Je to ta část, kterou si přeji ovládnout, přeměnit na lepší a nepovažuji ji ani za příliš ctnostnou.
Vyplývá mi z toho, možná chybně, že to co má být ovládnuto, je nižším já, to co ovládá zastupuje já vyšší.
Přesto tím výčet „já“ nekončí.

Je docela těžké posoudit, jakým symbolem je obzor. Nabízí se hned několik nápadů. Může to být přelom – u obzoru končí to, co mohu vnímat zrakem a za ním se nachází to, co nevidím.

Jsem negativní energie strachu.
V tomto těle se mi zalíbilo. Mám tu zatím prostor a můžu se pohybovat, kde se mi zachce. Na vlně této emoce se proženu celým tělem od hlavy až ke konečkům prstů. Můžu se volně pohybovat, zatím jsem ještě slabá.