„…Je mi zima, p\u0159ines p\u0159ikr\u00fdvky.“
\n„Neboj se, rozd\u011bl\u00e1m ohe\u0148, brzy se zah\u0159eje\u0161.“
\nVenku st\u00e1le h\u0159\u00edmaj\u00ed blesky a v\u0161e bi\u010duje ledov\u00fd d\u00e9\u0161\u0165. Nezd\u00e1 se, \u017ee by m\u011blo b\u00fdt jin\u00e9 po\u010das\u00ed. P\u016fda je zm\u011bkl\u00e1, v\u0161ude je spousta bahna a kalu\u017e\u00ed. Nikdo nen\u00ed schopen vyj\u00edt ze sv\u00e9ho \u00fakrytu a j\u00ed je tak t\u011b\u017eko. Je v posledn\u00edm m\u011bs\u00edci t\u011bhotenstv\u00ed a m\u00e1 u sebe jen jeho.<\/p>\n
Pro\u010d nez\u016fstala rad\u011bji se sv\u00fdmi, postarali by se o ni. Pomohli by j\u00ed, ur\u010dit\u011b by tak netrp\u011bla. Je v\u0161ak tady a te\u010f v t\u00e9 nevl\u00eddn\u00e9, nejist\u00e9 krajin\u011b. V\u00ed, \u017ee se mus\u00ed spolehnout sama na sebe a snad i na n\u011bj.
\nP\u0159ikr\u00fdvky jsou tepl\u00e9 a je jich hodn\u011b. Schoul\u00ed se pod n\u011b. Tu\u0161\u00ed, \u017ee bude brzy rodit.
\nKdyby se vydali na cestu o p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u016f pozd\u011bji, mohlo b\u00fdt v\u0161echno jinak. Snad by byla \u0161\u0165astn\u00e1. Tady v t\u00e9 pustin\u011b, kde vl\u00e1dne jen d\u00e9\u0161\u0165, chlad a ten… Ten, kter\u00fd si d\u011bl\u00e1 pr\u00e1vo na jej\u00ed d\u00edt\u011b. Pro\u010d ho jen potkali, pro\u010d…
\n„M\u00e1m bolesti, pomoz mi, poj\u010f ke mn\u011b, dr\u017e m\u011b za ruku.“ M\u00e1me d\u00edt\u011b, je to d\u011bv\u010d\u00e1tko, je kr\u00e1sn\u00e1.
\n„Odpo\u010di\u0148 si, j\u00e1 se o ni postar\u00e1m“, \u0159ekl Sam.
\nOmdl\u00e9vala \u00fanavou, \u0161t\u011bst\u00edm a vy\u010derp\u00e1n\u00edm. Zavrtala se do p\u0159ikr\u00fdvek a usnula, p\u0159esto\u017ee v\u011bd\u011bla, \u017ee sv\u00e9 d\u00edt\u011b mus\u00ed d\u00e1t jemu…
\nKdy\u017e procitla, bylo kolem n\u00ed p\u0159\u00edjemn\u011b teplo, venku nepr\u0161elo, ale st\u00e1le svi\u0161t\u011bl mraziv\u00fd v\u00edtr. Sam choval d\u00edt\u011b v n\u00e1ru\u010d\u00ed, sed\u011bl op\u0159en\u00fd o sk\u00e1lu, ti\u0161e si n\u011bco broukal. Vypadal \u0161\u0165astn\u011b.
\nTeprve te\u010f si uv\u011bdomila, co pro\u017eili. Museli se schovat do jeskyn\u011b, proto\u017ee byla bou\u0159ka. Zd\u00e1lo se, \u017ee bude konec sv\u011bta. V\u0161echnu tu hr\u016fzu zp\u016fsobil Falken. B\u016fh a vl\u00e1dce t\u00e9to zem\u011b. Lovili na jeho \u00fazem\u00ed b\u00edl\u00e9 jest\u0159\u00e1by a on nyn\u00ed chce jejich d\u00edt\u011b, jej\u00ed hol\u010di\u010dku.
\nSam si v\u0161iml, \u017ee procitla. P\u0159isedl a pol\u00edbil ji. Nemluvili, p\u0159isedl k n\u00ed i s mali\u010dkou. Byla by tak \u0161\u0165astn\u00e1.
\n„Ned\u00e1me mu ji“, \u0161pitla.
\n„V\u00ed\u0161, \u017ee hrozil zni\u010den\u00edm cel\u00e9ho va\u0161eho rodu. Nem\u016f\u017eeme ohrozit bezpe\u010d\u00ed a \u017eivoty tis\u00edc\u016f nevinn\u00fdch lid\u00ed.“
\nMl\u010dela a hladila malou po tv\u00e1\u0159i.
\n„P\u016fjdu“, \u0159ekl.
\nZabalil d\u00edt\u011b, ulo\u017eil je do ko\u0161\u00edku, ani se na ni nepod\u00edval. Kdy\u017e vych\u00e1zel z jeskyn\u011b, vzt\u00e1hla za n\u00edm ruce.
\nVy\u0161el do nevl\u00eddn\u011b vyhl\u00ed\u017eej\u00edc\u00edho kraje. D\u011bv\u010d\u00e1tko n\u011b\u017en\u011b tiskl ke sv\u00e9 hrudi. V\u0161echno se v n\u011bm vzp\u00ednalo. \u0160el do \u00fadol\u00ed, kde za hradbou b\u00edl\u00fdch \u00fates\u016f bylo s\u00eddlo Falkena. Najednou v\u011bd\u011bl, \u017ee se d\u00edt\u011bte nevzd\u00e1. Nikdy by se nemohl pod\u00edvat sv\u00e9 \u017een\u011b do o\u010d\u00ed. P\u0159ece mu tolik v\u011b\u0159ila, kdy\u017e opustila sv\u016fj rod a ode\u0161la s n\u00edm. Mus\u00ed dok\u00e1zat, \u017ee ji miluje.
\nMezi \u00fatesy se objevil Falken. Vypadal hroziv\u011b. Sam byl naprosto klidn\u00fd.
\n„M\u00e1\u0161 sv\u016fj dar?“ Zeptal se Falken.
\n„M\u00e1m dceru, ale nen\u00ed to dar pro tebe.“
\nSt\u00e1li naproti sob\u011b. Falken tak mocn\u00fd a siln\u00fd. Sam vy\u010derpan\u00fd, s nejv\u011bt\u0161\u00edm sv\u00fdm bohatstv\u00edm – l\u00e1skou ke sv\u00e9 \u017een\u011b a jejich d\u00edt\u011bti, kter\u00e9 te\u010f dr\u017eel v n\u00e1ru\u010d\u00ed.
\nPoklekl. Ko\u0161\u00edk s d\u00edt\u011btem pozvedl k o\u010d\u00edm Falkena. „Nikdy nebude tvoje.“
\nBezmocnost a p\u0159itom tak velk\u00e9 odhodl\u00e1n\u00ed ohromily Falkena. St\u00e1l a p\u0159i sv\u00e9 mohutn\u00e9 s\u00edle se nezd\u00e1l b\u00fdt nebezpe\u010dn\u00fd. Jejich o\u010di se setkaly. Falkenova nen\u00e1vist se rozpou\u0161t\u011bla jako sn\u011bhov\u00e1 vlo\u010dka na hork\u00e9 dlani…<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
„…Je mi zima, p\u0159ines p\u0159ikr\u00fdvky.“
\n„Neboj se, rozd\u011bl\u00e1m ohe\u0148, brzy se zah\u0159eje\u0161.“
\nVenku st\u00e1le h\u0159\u00edmaj\u00ed blesky a v\u0161e bi\u010duje ledov\u00fd d\u00e9\u0161\u0165. Nezd\u00e1 se, \u017ee by m\u011blo b\u00fdt jin\u00e9 po\u010das\u00ed. P\u016fda je zm\u011bkl\u00e1, v\u0161ude je spousta bahna a kalu\u017e\u00ed. Nikdo nen\u00ed schopen vyj\u00edt ze sv\u00e9ho \u00fakrytu a j\u00ed je tak t\u011b\u017eko. Je v posledn\u00edm m\u011bs\u00edci t\u011bhotenstv\u00ed a m\u00e1 u sebe jen jeho.<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"colormag_page_container_layout":"default_layout","colormag_page_sidebar_layout":"default_layout","footnotes":""},"categories":[10,5],"tags":[],"class_list":["post-1923","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-povidka-podle-obrazku","category-prace-studentu"],"yoast_head":"\n