Je tomu u\u017e v\u00edce ne\u017e p\u011bt let, kdy jsem poprv\u00e9 sestoupila a\u017e na dno, d\u00e1 se dokonce \u0159\u00edct, \u017ee a\u017e na dno sv\u00e9 du\u0161e a sv\u00fdch sil. Ve v\u011bku bezm\u00e1la osmn\u00e1cti let mi bylo d\u00e1no proj\u00edt zat\u00edm nejt\u011b\u017e\u0161\u00ed zkou\u0161kou sv\u00e9ho \u017eivota a zjistit, jak smutn\u00fd je smutek, jak hlubok\u00e9 je zoufalstv\u00ed a jak \u010dern\u00e1 je noc. P\u0159ed p\u011bti a p\u016fl rokem mi um\u0159ela m\u00e1ma na rakovinu a j\u00e1 se ocitla tady na zemi sama s\u00a0v\u011bdom\u00edm, \u017ee u\u017e nikdy se j\u00ed nebudu moci zeptat na radu, sv\u011b\u0159it, nebo se jen p\u0159ij\u00edt schoulit do klub\u00ed\u010dka na kl\u00edn, a\u017e mi bude opravdu zle. A zle mi opravdu bylo. Vydr\u017eela jsem po cel\u00e9 dny (trvalo to asi dva m\u011bs\u00edce) \u010dum\u011bt \u010dty\u0159i hodiny do zdi p\u0159ed sebou bez jedin\u00e9 my\u0161lenky, bez \u017eivota. A uvnit\u0159 m\u011b u\u017e\u00edrala vina, to j\u00e1 za to m\u016f\u017eu, neud\u011blala jsem v\u00edc, nezachr\u00e1nila jsem ji. V\u00edm, \u017ee i ona by to pro m\u011b neud\u011blala. A ozval se m\u016fj star\u00fd d\u011btsk\u00fd a nejv\u011bt\u0161\u00ed strach KDY\u017d BUDU ZLOBIT, MAMINKA MI UM\u0158E A BUDE TO MOJE VINA.<\/p>\n
A\u010dkoli jsme se s\u00a0m\u00e1mou hluboce a hodn\u011b milovaly, cel\u00fd sv\u016fj \u017eivot jsme k\u00a0sob\u011b vlastn\u011b nena\u0161ly cestu. To, jak moc m\u011b miluje, jsem zjistila vlastn\u011b a\u017e po jej\u00ed smrti, ale k\u00a0tomu se dostanu d\u00e1l. Vlastn\u011b a\u017e teprve p\u0159ed p\u016fl rokem m\u011b m\u00e1ma p\u0159ijala takovou, jak\u00e1 opravdu jsme a poprv\u00e9 m\u011b takovou i VID\u011aLA. Jinak jsem cel\u00fd sv\u016fj \u017eivot vlastn\u011b \u017eila podle jej\u00edch p\u0159edstav a sna\u017eila se b\u00fdt tak dobr\u00e1, DOSTATE\u010cN\u011a DOBR\u00c1, abych si z\u00edskala jej\u00ed uzn\u00e1n\u00ed a l\u00e1sku. Asi jsme ani jedna do t\u00e9 doby po\u0159\u00e1dn\u011b nech\u00e1paly, co to je opravdov\u00e1 a bezpodm\u00edne\u010dn\u00e1 L\u00e1ska. J\u00e1 se sna\u017eila b\u00fdt dobr\u00e1, u\u010dit se na jedni\u010dky, b\u00fdt ta nejlep\u0161\u00ed, reprezentativn\u00ed a\u017e tak moc, \u017ee jsem za\u010dala ztr\u00e1cet samu sebe. Nikdy jsem u n\u00e1s doma nebyla \u00fapln\u011b voln\u00e1, abych se mohla svobodn\u011b a spont\u00e1nn\u011b vyjad\u0159ovat. A taky, jak jsem nebyla svobodn\u00e1, tak jsem ani nev\u011bd\u011bla o sv\u00e9 vnit\u0159n\u00ed s\u00edle a zodpov\u011bdnosti za vlastn\u00ed \u017eivot. Rodi\u010de mi odmala stav\u011bli ochrannou bublinu, sklen\u00edk p\u0159ed tvrd\u00fdm sv\u011btem. Tak jsem si musela rozb\u00edt hubu a dopadnout na tvrdou zem sama. V\u00a0tomhle smyslu bylo pro m\u011b vysvobozen\u00ed, \u017ee m\u00e1ma um\u0159ela a te\u010f u\u017e si za to vinu nekladu. Hodn\u011b v\u011bc\u00ed jsem pochopila a v\u00edm, \u017ee to tak muselo b\u00fdt, \u017ee si to takhle sama zvolila a j\u00e1, \u017ee jsem si j\u00ed vybrala jako svoj\u00ed m\u00e1mu. L\u00e1sce jsem se od m\u00e1my nenau\u010dila, nau\u010dila jsem se b\u00fdt tvrd\u00e1 a n\u00e1ro\u010dn\u00e1 sama k\u00a0sob\u011b. V\u00edm, \u017ee i j\u00ed byl stejn\u00fd vzor v\u00fdchovy p\u0159ed\u00e1v\u00e1n v\u00a0d\u011btstv\u00ed jej\u00edm t\u00e1tou. Potla\u010dovala v\u00a0sob\u011b svou \u017eenskost a jemnost, v\u00edm, \u017ee m\u011bla obrovsk\u00e9 srdce, ale zav\u00edrala ho p\u0159ede mnou i sama p\u0159ed sebou. A j\u00e1 si pamatuju, \u017ee kdy\u017e jsem ho cht\u011bla otev\u0159\u00edt v\u016f\u010di sob\u011b sam\u00e9, nastal probl\u00e9m. Kdy\u017e jsem se celou svou pubertu sna\u017eila p\u0159ibl\u00ed\u017eit se sob\u011b sam\u00e9, m\u011bla jsem siln\u00fd pocit, \u017ee j\u00ed zrazuju, ubli\u017euju a \u017ee bude je\u0161t\u011b v\u00edc nemocn\u00e1 a \u017ee ji v\u0161emi sv\u00fdmi excesy (sna\u017eila jsem od \u0161estn\u00e1cti tvrdou punkovou holkou se v\u0161\u00edm v\u0161udy, abych p\u0159ebila vnit\u0159n\u00ed bolest)m\u016f\u017eu zab\u00edt. Vytvo\u0159ila jsem si v\u00a0hlav\u011b i v\u00a0srdci nesmysln\u00fd program: zavd\u011b\u010dit se svoj\u00ed m\u00e1me a uspokojit jej\u00ed p\u0159edstavu o mn\u011b = z\u00edskat l\u00e1sku a bezpe\u010d\u00ed na tomto sv\u011bt\u011b. I v\u00edc ne\u017e rok po jej\u00ed smrti jsem j\u00ed cht\u011bla dokazovat, \u017ee jsem dobr\u00e1, \u017ee jsem chytr\u00e1 a za\u010dala jsem studovat podle jej\u00edho p\u0159\u00e1n\u00ed na V\u0160 bohemistiku. Po p\u016fl roce jsem se na to vyka\u0161lala, proto\u017ee hlas m\u00e9ho srdce a mn\u011b sam\u00e9 byl siln\u011bj\u0161\u00ed. V\u011bd\u011bla jsem, \u017ee bych t\u00edm zradila zase sama sebe. A\u00b4\u017e tehdy jsem teprve za\u010dala pomalu \u017e\u00edt sv\u016fj \u017eivot a \u0161lo to dost zt\u011b\u017eka. Hodn\u011b jsem se se sebou rvala a zase p\u0159i\u0161ly chv\u00edle tup\u00e9ho z\u00edr\u00e1n\u00ed na ze\u010f. O sebevra\u017ed\u011b jsem nikdy v\u00e1\u017en\u011b neuva\u017eovala. P\u0159\u00edli\u0161 miluji tento sv\u011bt, i kdy\u017e jsem v\u00a0n\u011bm uzemn\u011bn\u00e1 jen \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b, ale te\u010f na tom je\u0161t\u011b v\u00edc pracuju.
\nB\u011bhem t\u011bch p\u011bti let jsem hodn\u011b v\u011bc\u00ed p\u0159ehodnotila, o sob\u011b, o n\u00ed i n\u00e1s vz\u00e1jemn\u011b. Pamatuju se, \u017ee v\u00a0obdob\u00ed jej\u00ed t\u011b\u017ek\u00e9 a dlouh\u00e9 nemoc (od m\u00fdch t\u0159in\u00e1cti let) si za\u010dala i ona p\u0159etv\u00e1\u0159et sv\u00e9 hodnoty a za\u010dala se kone\u010dn\u011b dost\u00e1vat k\u00a0sob\u011b sam\u00e9 (bylo j\u00ed pades\u00e1t). Pamatuju se, jak jsem jedno cel\u00e9 ned\u011bln\u00ed odpoledne spolu str\u00e1vily v\u00a0posteli a \u010detli si \u017divot mezi \u017eivoty od Moodyho a bylo n\u00e1m spolu moc dob\u0159e. Teprve tehdy jsme spolu dok\u00e1zaly mluvit beze slov a naladit se na sebe jako m\u00e1ma s\u00a0dcerou. Byla to chv\u00edle \u010dist\u00e9ho souzn\u011bn\u00ed. Za\u010dala se zaj\u00edmat o esoteriku, tedy o n\u011bco, k\u00a0\u010demu j\u00e1 inklinuji od sv\u00fdch asi dvan\u00e1cti let \u010dist\u011b intuitivn\u011b. I moje m\u00e1ma m\u011bla v\u00a0sob\u011b v\u00a0tomhle sm\u011bru velk\u00fd schopnosti, m\u00edvala tu\u0161en\u00ed a vnuknut\u00ed, kter\u00fd se v\u011bt\u0161inou do punt\u00edku vyplnil,. \u010casto o mn\u011b samotn\u00e9.
\nV\u011b\u0159\u00edm na and\u011bli asi od sv\u00fdch devaten\u00e1cti let, kdy jsem se s\u00a0jedn\u00edm setkala v\u00a0Olomouci, kam jsem jela d\u011blat p\u0159ij\u00edmac\u00ed zkou\u0161ky pr\u00e1v\u011b na onu bohemistiku. Vlak m\u011bl velk\u00e9 zpo\u017ed\u011bn\u00ed, m\u011bla jsem velk\u00fd strach, \u017ee tam nestihnu dorazit v\u010das. Jela jsem se sv\u00fdm p\u0159\u00edtelem. Po zmate\u010dn\u00e9 cest\u011b, kdy jsem nev\u011bd\u011bla kter\u00fdm sm\u011brem se v\u00a0Olomouci vydat sm\u011brem k\u00a0fakult, se k\u00a0n\u00e1m p\u0159ipojil star\u00fd p\u00e1n \u2013 kouzeln\u00fd d\u011bde\u010dek. Bylo v\u00a0n\u011bm n\u011bco teple h\u0159ejiv\u00e9ho, c\u00edtila jsem s\u00a0e naprost\u00e9m bezpe\u010d\u00ed a uklidnila jsem se. Asi po p\u011bti minut\u00e1ch jsme se OCITLI (opravdu ocitli, nev\u00edm jak) p\u0159ed vraty t\u00e9 fakulty a d\u011bde\u010dek (s hol\u00ed) zmizel. Tehdy jsem byla p\u0159esv\u011bd\u010den\u00e1 a do jist\u00e9 m\u00edry jsem dosud p\u0159esv\u011bd\u010den\u00e1, \u017ee ho poslala m\u00e1ma. Te\u010f si sp\u00ed\u0161e mysl\u00edm, \u017ee to byla ona samotn\u00e1.
\nDozv\u011bd\u011bla jsem se teprve p\u0159ed p\u016fl rokem, kdy jsem se vypravila k\u00a0jedn\u00e9 zn\u00e1m\u00e9 a skute\u010dn\u011b dobr\u00e9 l\u00e9\u010ditelce do K., \u017ee m\u00e1ma byla po sv\u00fd smrti stra\u0161n\u011b moc ne\u0161\u0165astn\u00e1 a c\u00edtila ke mn\u011b obrovsk\u00fd dluh. N\u011bco z\u016fstalo mezi n\u00e1ma nedopov\u011bzen\u00fdho a neukon\u010den\u00e9ho. Z\u016fstala viset mezi sv\u011bty a byla jednou z\u00a0t\u011bch du\u0161\u00ed, kter\u00fd tu p\u0159eb\u00fdvaj\u00ed necht\u011bj\u00ed nebo nemohou j\u00edt v\u00fd\u0161,a by si po sv\u00e9 cest\u011b \u017eivotem vezdej\u0161\u00edm odpo\u010dinuly. Asi se na m\u011b sna\u017eila napojit a dostat se ke mn\u011b a neda\u0159ilo se j\u00ed to. Byla osam\u011bla a ne\u0161\u0165astn\u00e1 z\u00a0toho, \u017ee mi nedok\u00e1zala po cel\u00fd sv\u016fj \u017eivot vyj\u00e1d\u0159it a d\u00e1t \u010distou mate\u0159skou l\u00e1sku a teplo, \u017ee m\u011b nevid\u011bla v\u00a0cel\u00e9 moj\u00ed kr\u00e1se, nevid\u011bla m\u00e9 sv\u011btlo a mou jedine\u010dnost. J\u00e1 jsem s\u00a0n\u00ed m\u011bla posmrtn\u00fd setk\u00e1n\u00ed hned ten den, co zem\u0159ela. Stalo se to v\u00a0hlubok\u00e9 noci, kdy m\u011b probudilo (poda\u0159ilo se mi nakonec usnout) sv\u011btlo putuj\u00edc\u00ed na horu po obloze, kter\u00e9 m\u011blo podobu z\u00e1\u0159\u00edc\u00ed koule. V\u00edm, \u017ee to byla ona a \u017ee se se mnou p\u0159i\u0161la rozlou\u010dit. Myslela jsem, \u017ee jde do nebe, ale nepoda\u0159ilo se j\u00ed to. Z\u016fstala dole a celou tu dobu (mohu-li to takto ze sv\u00e9ho pohledu napsat) se jej\u00ed du\u0161e tr\u00e1pila.
\nK\u00a0na\u0161emu t\u0159et\u00edmu setk\u00e1n\u00ed do\u0161lo pr\u00e1v\u011b u ji\u017e zm\u00edn\u011bn\u00e9 l\u00e9\u010ditelky v\u00a0KV. Byl to pro m\u011b dosud nejsiln\u011bj\u0161\u00ed \u017eivotn\u00ed emocion\u00e1ln\u00ed pro\u017eitek a od t\u00e9 doby jsem za\u010dala kone\u010dn\u011b voln\u011b d\u00fdchat a \u017e\u00edt sama sebe a ne sv\u00e9 p\u0159edstavy o sob\u011b. Zjistila jsem tak\u00e9, \u017ee jsem pozemsk\u00fd and\u011bl a pro\u010d tu na zemi vlastn\u011b jsem a pro\u010d m\u011b m\u00e1ma nedok\u00e1zala milovat takovou, jak\u00e1 OPRAVDU JSEM. Nedok\u00e1zala m\u011b vid\u011bt celou, v\u00a0t\u00e9 \u0161\u00ed\u0159i, z\u00e1\u0159i a velikosti. Poprv\u00e9 m\u011b tak vid\u011bla a\u017e tam, v\u00a0astr\u00e1ln\u00edm sv\u011bt\u011b. Spat\u0159ila moje sv\u011bteln\u00e9 t\u011blo. Mluvily jsem spolu prost\u0159ednictv\u00edm l\u00e9\u010ditelky. Z\u0159eteln\u011b jsem sly\u0161ela jej\u00ed hlas, hodn\u011b plakala a zoufala si, \u017ee mi nedok\u00e1zala vyj\u00e1d\u0159it, jak moc m\u011b miluje. Poprv\u00e9 mi to \u0159ekla pr\u00e1v\u011b v\u00a0tu chv\u00edli, posmrtn\u011b, z\u00a0druh\u00e9 strany. Objala jsem j\u00ed, odpustila, dovolila pomohla j\u00ed odej\u00edt s\u00a0and\u011blskou podporou a podporou miluj\u00edc\u00edho vesm\u00edru. Te\u010f u\u017e v\u00edm, \u017ee je j\u00ed dob\u0159e a \u017ee je \u0160\u0165astn\u00e1. Poda\u0159ilo se n\u00e1m spolu domluvit, \u017ee se spolu je\u0161t\u011b setk\u00e1me, BRZY.
\nTohle bylo to nejv\u011bt\u0161\u00ed, co jsem ve sv\u00e9m \u017eivot\u011b dok\u00e1zala. Odpustit sv\u00fd m\u00e1m\u011b. Sm\u00ed\u0159it se s\u00a0n\u00ed i sama se sebou, d\u00e1t l\u00e1sku j\u00ed i sob\u011b, odpustit si svoj\u00ed domn\u011blou vinu a pomoc m\u00e1m\u011b odej\u00edt do nebe. Toto je m\u00e1 hrdinsk\u00e1 cesta vykonala jsem j\u00ed skute\u010dn\u011b sama s\u00a0\u010distou du\u0161\u00ed a otev\u0159en\u00fdm srdcem (m\u00e1m ho poprv\u00e9 otev\u0159en\u00e9, hodn\u011b mi v\u00a0tom pom\u00e1h\u00e1 i m\u016fj mu\u017e \u2013 st\u00e1le stejn\u00fd).
\nZa\u010d\u00edn\u00e1m si pomalu uv\u011bdomovat, kdo jsem a za\u010d\u00edn\u00e1m to tak\u00e9 projevovat navenek. L\u00e1sku si nemus\u00edm za nic zaslou\u017eit. Mohu ji jen d\u00e1vat a p\u0159ij\u00edmat. Zahojila jsem sv\u00e9 srdce a znovu se do n\u011bj vr\u00e1tila l\u00e1ska k\u00a0moj\u00ed m\u00e1me i ke mn\u011b samotn\u00e9. Miluju svoj\u00ed m\u00e1mu a miluju i sebe.
\nJsem na sebe py\u0161n\u00e1. Moc dob\u0159e zn\u00e1m cestu Persefony do sv\u00fdch temn\u00fdch hlubin. Ale ty poklady, co se vynesou na sv\u011btlo. Tahle cesta m\u011b \u010dek\u00e1 je\u0161t\u011b mockr\u00e1t. S\u00a0m\u00e1mou jsem se vyrovnala, te\u010f je na \u0159ad\u011b t\u00e1ta. Ale to u\u017e je dal\u0161\u00ed p\u0159\u00edb\u011bh…<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
Je tomu u\u017e v\u00edce ne\u017e p\u011bt let, kdy jsem poprv\u00e9 sestoupila a\u017e na dno, d\u00e1 se dokonce \u0159\u00edct, \u017ee a\u017e na dno sv\u00e9 du\u0161e a sv\u00fdch sil. Ve v\u011bku bezm\u00e1la osmn\u00e1cti let mi bylo d\u00e1no proj\u00edt zat\u00edm nejt\u011b\u017e\u0161\u00ed zkou\u0161kou sv\u00e9ho \u017eivota a zjistit, jak smutn\u00fd je smutek, jak hlubok\u00e9 je zoufalstv\u00ed a jak \u010dern\u00e1 je noc. P\u0159ed p\u011bti a p\u016fl rokem mi um\u0159ela m\u00e1ma na rakovinu a j\u00e1 se ocitla tady na zemi sama s\u00a0v\u011bdom\u00edm, \u017ee u\u017e nikdy se j\u00ed nebudu moci zeptat na radu, sv\u011b\u0159it, nebo se jen p\u0159ij\u00edt schoulit do klub\u00ed\u010dka na kl\u00edn, a\u017e mi bude opravdu zle. A zle mi opravdu bylo. Vydr\u017eela jsem po cel\u00e9 dny (trvalo to asi dva m\u011bs\u00edce) \u010dum\u011bt \u010dty\u0159i hodiny do zdi p\u0159ed sebou bez jedin\u00e9 my\u0161lenky, bez \u017eivota. A uvnit\u0159 m\u011b u\u017e\u00edrala vina, to j\u00e1 za to m\u016f\u017eu, neud\u011blala jsem v\u00edc, nezachr\u00e1nila jsem ji. V\u00edm, \u017ee i ona by to pro m\u011b neud\u011blala. A ozval se m\u016fj star\u00fd d\u011btsk\u00fd a nejv\u011bt\u0161\u00ed strach KDY\u017d BUDU ZLOBIT, MAMINKA MI UM\u0158E A BUDE TO MOJE VINA.<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"colormag_page_container_layout":"default_layout","colormag_page_sidebar_layout":"default_layout","footnotes":""},"categories":[43,5],"tags":[],"class_list":["post-1921","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-na-zadane-tema-vypraveni","category-prace-studentu"],"yoast_head":"\n