Kdy\u017e trochu p\u0159id\u00e1me do kroku, stihneme dom\u016f dojet je\u0161t\u011b p\u0159ed setm\u011bn\u00edm, pomyslel si Richard, \u0161vihl oprat\u00ed a zamlaskal na Ryz\u00e1ka. K\u016f\u0148 si odfrknul a p\u0159idal do kroku. Povoz byl pln\u011b nalo\u017een, ale bl\u00edzkost domova Ryz\u00e1kovi pom\u00e1hala t\u00e1hnout. Richard byl pono\u0159en\u00fd do sv\u00fdch my\u0161lenek. T\u011b\u017ek\u00e1 doba dolehla na jeho kraj. P\u016fda zde nikdy nepat\u0159ila k\u00a0nej\u00farodn\u011bj\u0161\u00edm, tak u\u017e to na m\u00edstech polo\u017een\u00fdch vysoko v\u00a0hor\u00e1ch b\u00fdv\u00e1. Ale kdy\u017e se k\u00a0tomu p\u0159id\u00e1 such\u00e9 l\u00e9to, u\u017e t\u0159et\u00ed v\u00a0\u0159ad\u011b, je to zl\u00e9. P\u0159ed p\u00e1r m\u011bs\u00edci p\u0159iv\u00e1zal za povoz t\u0159i telata, aby je ve m\u011bst\u011b prodal. D\u011bti je br\u00e1nili, plakali a na\u0159\u00edkali, ale nebylo zbyt\u00ed. Dob\u0159e prodal. A nejenom to, tak\u00e9 ve m\u011bst\u011b potkal kupce, kter\u00fd si najal jeho povoz a kon\u011b a dob\u0159e za slu\u017ebu zaplatil. Byla to zaj\u00ed\u017e\u010fka, ale to zdr\u017een\u00ed za to st\u00e1lo. V\u0161ak u\u017e se na n\u011b t\u011b\u0161\u00ed, na Timeu i v\u011b\u010dn\u011b hladov\u00e9 a u\u0161t\u011bbetan\u00e9 d\u011bti. Pro Mat\u011bje veze boty. Vysok\u00e9, tepl\u00e9, ko\u017een\u00e9, u\u017e si nebude na\u0159\u00edkat, \u017ee ho zebe, a\u017e spolu v\u00a0zim\u011b p\u016fjdou obej\u00edt oka na zaj\u00edce. Terezka dostane hadrovou panenku s\u00a0modr\u00fdmi knofl\u00edky m\u00edsto o\u010d\u00ed a \u017elut\u00fdmi vln\u011bn\u00fdmi copy. U\u017e se t\u011b\u0161\u00ed na ten rozz\u00e1\u0159en\u00fd \u00fasm\u011bv a velkou mokrou pusu, kterou dozajista dostane. Tom je je\u0161t\u011b mali\u010dk\u00fd, bude mu teprve jeden rok, ale i pro n\u011bj se n\u011bco najde. Vezu su\u0161en\u00e9 ovoce a mouku, s\u016fl, cel\u00fd sud zel\u00ed, uzen\u00e9 maso, chl\u00e9b, t\u0159i soude\u010dky v\u00edna, n\u00e1\u0159ad\u00ed a v\u00a0m\u011b\u0161ci to po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b cink\u00e1. Jenom objet skalnat\u00e9 vrchy a z\u00a0pr\u016fsmyku u\u017e uvid\u00ed svou chalupu.<\/p>\n
K\u016f\u0148 hodil hlavou a zafrkal. P\u0159es cestu le\u017eel strom. Nesrazila ho v\u00e1nice, n\u011bkdo ho porazil. I odtud je dob\u0159e vid\u011bt z\u00e1seky. Richard zpomalil, koukal, kde by povoz oto\u010dil. Bylo v\u0161ak pozd\u011b. Zpoza vedlej\u0161\u00edho stromu se vyno\u0159ila postava. Pevn\u00e9 vysok\u00e9 boty, ko\u017een\u00e9 kalhoty, \u0161n\u011brovac\u00ed kab\u00e1tec a p\u0159es n\u011bj dlouh\u00fd \u010dern\u00fd pl\u00e1\u0161\u0165. Klobouk zakr\u00fdval v\u011bt\u0161inu jeho tv\u00e1\u0159e a ruku m\u011bl polo\u017eenou na rukojeti me\u010de. \u201e Co veze\u0161 ?\u201c, k\u0159ikl na n\u011bj p\u0159em\u011b\u0159uj\u00edc si ho o\u010dima.
\n\u201e Kdo jsi, pane ?\u201c, zeptal se Richard.
\n\u201e Veze mouku\u201c, ozn\u00e1mil druh\u00fd mu\u017e vytahuj\u00edc z\u00a0pytle svou d\u00fdku. Mouka za\u010dala prot\u00e9kat \u0161kv\u00edrou a tvo\u0159ila na zemi zv\u011bt\u0161uj\u00edc\u00ed se hrom\u00e1dku.
\n\u201e To ne, to ned\u011blej, pane !\u201c, vysko\u010dil Richard z\u00a0kozl\u00edku a cht\u011bl p\u0159eto\u010dit pytel, aby se mouka p\u0159estala sypat. N\u011bkdo t\u0159et\u00ed ho herdou do zad srazil na zem. Mezi lopatkami uc\u00edtil tlak t\u011b\u017ek\u00e9 boty. \u201e A zbran\u011b m\u00e1\u0161 kde ?\u201c, sklonil se k\u00a0n\u011bmu mu\u017e v\u00a0\u010dern\u00e9m pl\u00e1\u0161ti.
\n\u201e Jak\u00e9 zbran\u011b? Nevezu \u017e\u00e1dn\u00e9 zbran\u011b, jen j\u00eddlo, vrac\u00edm se z\u00a0m\u011bsta, jedu dom\u016f.\u201c
\n\u201e M\u00e1 tady dv\u011b sekery.\u201c
\n\u201e Vezu j\u00eddlo a n\u00e1\u0159ad\u00ed, to je v\u0161echno.\u201c Tlak boty na z\u00e1dech povolil. Vz\u00e1p\u011bt\u00ed v\u0161ak uc\u00edtil kopanec do boku. Zavyl bolest\u00ed a sto\u010dil se do klubka.
\n\u201e Copak n\u00e1m v\u0161echno vyzp\u00edv\u00e1\u0161 teprve a\u017e to najdeme ?\u201c
\n\u201e Nech ho Frede, zat\u00edm ho nech, je\u0161t\u011b jsem se nerozhodl co s\u00a0n\u00edm provedu. Mo\u017en\u00e1 ho nech\u00e1m na\u017eivu, mo\u017en\u00e1 ho jenom prod\u00e1m na pr\u00e1ci do dol\u016f, p\u0159ece jenom n\u00e1m p\u0159ivezl slu\u0161nou ve\u010de\u0159i. P\u0159iva\u017e ho ke kolu a chovej se k\u00a0n\u011bmu jako k\u00a0hostiteli,\u201c pobaven\u011b se zasm\u00e1l sv\u00e9mu vtipu a za\u010dal se sh\u00e1n\u011bt po such\u00fdch v\u011btv\u00edch, aby mohl rozd\u011blat ohe\u0148.
\nRichard byl urostl\u00fd mu\u017e. Odjak\u017eiva pracoval v\u00a0lese a na poli, cel\u00fd \u017eivot d\u011blal, co bylo t\u0159eba, ale tr\u00e9novan\u00fd k\u00a0boji nebyl. Nemohl m\u011b\u0159it s\u00edly se t\u0159emi ozbrojen\u00fdmi mu\u017ei. Sed\u011bl sv\u00e1zan\u00fd u kola a koukal, jak se ti t\u0159i h\u0159ej\u00ed u ohn\u011b a cpou jeho uzen\u00fdm, zel\u00edm a chlebem.Otev\u0159eli i soudek s\u00a0v\u00ednem, kter\u00fd na\u0161li schovan\u00fd za pytli . Proklet\u00e9 skalnat\u00e9 vrchy.
\nCo je \u017eiv, v\u0161ichni radili se jim vyhnout. Kdysi d\u00e1vno pr\u00fd ve m\u011bst\u011b bydlel kr\u00e1lovsk\u00fd v\u00fdb\u011br\u010d\u00ed dan\u00ed a lichv\u00e1\u0159 v\u00a0jedn\u00e9 osob\u011b. Tady ve skal\u00e1ch m\u011bl pr\u00fd jeskyn\u011b pln\u00e9 zlata a snad i pal\u00e1c do sk\u00e1ly vytesan\u00fd, v\u011bt\u0161\u00ed, ne\u017eli je ten kr\u00e1lovsk\u00fd. Nikdy jsem tomu nev\u011b\u0159il. Babsk\u00fd pov\u00edda\u010dky a poh\u00e1dky pro d\u011bti. \u0158\u00edkalo se, \u017ee to zlato z\u00edsk\u00e1val v\u0161emo\u017en\u011b. Kdy\u017e n\u011bkdo zaplatit nemohl, bral d\u011bti, chlapce pr\u00fd \u017eold\u00e1k\u016fm prod\u00e1val a d\u011bv\u010data, kdo v\u00ed komu a kde je jim konec. Jednou se stalo, \u017ee jedna matka, kter\u00e9 d\u00edt\u011b odvedli, p\u0159i\u0161la o n\u011b prosit. Z\u016fstala sama tak nem\u011bla co ztratit. Ona, \u017ee pr\u00fd k\u00a0n\u011bmu do slu\u017eby p\u016fjde, jenom a\u0165 j\u00ed d\u00edt\u011b vr\u00e1t\u00ed. V\u00fdb\u011br\u010d\u00ed se j\u00ed vysm\u00e1l a vyhnal j\u00ed. \u017dena ho ve sv\u00e9m \u017ealu a zoufalstv\u00ed proklela. Jeho i celou jeho rodinu. Nad skalnat\u00fdmi vrchy se cel\u00fd t\u00fdden bl\u00fdskalo, ale ani kapka vody nespadla. Ta \u017eena se nikdy do vesnice nevr\u00e1tila, lichv\u00e1\u0159 pr\u00fd na m\u00edst\u011b zkamen\u011bl a jeho syn zmizel. Pr\u00fd se tu dodnes n\u011bkde schov\u00e1v\u00e1 jako netvor, chyt\u00e1 pr\u00fd lidi a mu\u010d\u00ed je, dokud neskonaj\u00ed. To za tu kletbu.
\n \u201eHouby s\u00a0octem netvor. T\u0159i lot\u0159i, tak to je. To meluz\u00edna tu kv\u00edlela, ne zmu\u010den\u00ed lid\u00e9. A te\u010f, te\u010f tu kv\u00edl\u00edm tak akor\u00e1t j\u00e1. Nad svou hloupost\u00ed, pro\u010d jsem nejel okolo? Vzteky bych bre\u010del,\u201c b\u011bdoval v\u00a0duchu Richard. \u201e Ale u\u017e nebudu k\u0148u\u010det jako zbitej pes. Nen\u00ed v\u0161emu konec. Timi, holka moje, takhle to nenech\u00e1m.\u201c Richard se sna\u017eil uvolnit lana na z\u00e1p\u011bst\u00ed, je\u0161t\u011b kous\u00ed\u010dek. Jeden z\u00a0bandit\u016f vstal od ohn\u011b a bl\u00ed\u017eil se k\u00a0Richardovi. Minul ho a za vozem si ulevil.
\n\u201eP\u0159ines je\u0161t\u011b soude\u010dek, vyschlo mi v\u00a0hrdle\u201c, zavolal za n\u00edm ten v\u00a0pl\u00e1\u0161ti.
\n\u201ePo\u0159\u00e1d jenom sek\u00fdruje\u0161\u201c, zadrmolil, zaklel a s\u00e1pal se do vozu. Kdy\u017e cht\u011bl vykro\u010dit se soudkem zp\u00e1tky k\u00a0ohni, nat\u00e1hl Richard sv\u00e1zan\u00e9 nohy.
\n\u201e Kurva\u201c, zaklel loupe\u017en\u00edk, nesta\u010dil naj\u00edt rovnov\u00e1hu a nat\u00e1hl se vedle Richarda. Zpoza opasku mu vypadla d\u00fdka. Richard se ji sna\u017eil ukr\u00fdt do prachu cesty. Hned na to uc\u00edtil pulzuj\u00edc\u00ed bolest, z\u00a0nosu mu st\u00e9kala krev na ko\u0161ili.
\n\u201eRozpl\u00e1cl ses tam jako \u017eaba, je\u0161t\u011b \u017ees soudek nerozbil.\u201c
\n\u201e Nemehlo, tebe tak n\u011bkam poslat\u201c, bavili se oba na jeho \u00fa\u010det.
\n\u201e \u017de v\u00e1m je\u0161t\u011b kdy n\u011bco pod\u00e1m\u201c, vr\u010del na n\u011b. Ohe\u0148 osv\u011btloval unaven\u00e9 tv\u00e1\u0159e p\u0159ejeden\u00fdch loupe\u017en\u00edk\u016f. Richard se sna\u017eil p\u0159isunout si nohama d\u00fdku, ale byla p\u0159\u00edli\u0161 daleko. Z\u016fstala le\u017eet zpola zakryt\u00e1 v\u00a0prachu. U\u017e skoro nec\u00edtil sv\u00e1zan\u00e9 ruce, bolelo ho cel\u00e9 t\u011blo. Zd\u00e1lo se, \u017ee o v\u0161echno p\u0159i\u0161el a r\u00e1no mo\u017en\u00e1 p\u0159ijde i o sv\u016fj \u017eivot.
\n\u201eAch Timi\u201c, myslel na svou kr\u00e1snou \u017eenu. Na jej\u00ed ka\u0161tanov\u00e9 vlasy p\u0159es den s\u010desan\u00e9 do cop\u016f a na to jak se vln\u00ed, kdy\u017e si je ve\u010der roz\u010des\u00e1v\u00e1. Myslel na to jak von\u00ed jej\u00ed k\u016f\u017ee, kdy\u017e si ji k\u00a0sob\u011b p\u0159ivine. Skalnat\u00e9 vrchy. M\u011bs\u00edc osv\u011btloval krajinu a hv\u011bzdy nad n\u00edm z\u00e1\u0159ily tak jasn\u011b, \u017ee se zd\u00e1ly b\u00fdt t\u00e9m\u011b\u0159 na dosah ruky. Kdyby tak cht\u011bla n\u011bkter\u00e1 z\u00a0nich spadnout a splnit mu p\u0159\u00e1n\u00ed.
\n\u201e Jsi-li tady proklet\u00fd, pomoz mi vr\u00e1tit se dom\u016f a d\u00e1m ti o\u010d si \u0159ekne\u0161\u201c, \u0159ekl si v\u00a0duchu a v\u00a0tu chv\u00edli to myslel naprosto v\u00e1\u017en\u011b. Ho\u0159ce se usm\u00e1l. I klep\u016fm u\u017e v\u011b\u0159\u00ed a douf\u00e1 v\u00a0n\u011b, kdy\u017e se staly jeho jedinou nad\u011bj\u00ed.
\nMezi skalami se n\u011bco pohnulo. Ur\u010dit\u011b tam n\u011bkdo, n\u011bco bylo. Zahl\u00e9dl pohyb. Nespustil to m\u00edsto z\u00a0o\u010d\u00ed. Tam byla ukryta jeho z\u00e1chrana. Zase! M\u011bs\u00edc osv\u00edtil n\u011b\u010d\u00ed je\u017eatou hlavu, kdy\u017e na okam\u017eik vystoupil ze st\u00ednu skal. P\u0159ilba, ryt\u00ed\u0159sk\u00e1 p\u0159ilba. Jakt\u011b\u017eiv takovou sice nevid\u011bl, ale z\u00e1le\u017e\u00ed na tom? Sp\u00ed\u0161 tu\u0161il, ne\u017e vid\u011bl \u010d\u00edsi postavu tam u t\u011bch skal. Nap\u011bt\u00edm t\u00e9m\u011b\u0159 ned\u00fdchal.
\nKdosi vystoupil ze st\u00ednu. Mohutn\u00e1 postava, cel\u00e1 poset\u00e1 \u0161ed\u00fdmi ostny. Na hlav\u011b a ramenou del\u0161\u00edmi a \u0161pi\u010dat\u011bj\u0161\u00edmi. A o\u010di, leskl\u00e9 hlubok\u00e9 o\u010di … lidsk\u00e9 o\u010di. V\u00a0noci, v\u00a0naprost\u00e9m tichu se jejich pohledy setkali. Proklet\u00fd tam st\u00e1l osv\u00edcen m\u011bs\u00edcem. Siln\u00fd, ostnat\u00fd a p\u0159ece se Richardovi zd\u00e1lo, \u017ee v\u016fbec ne d\u011bsiv\u00fd. D\u00edvali se na sebe dlouho bez hnut\u00ed. Potom ud\u011blal proklet\u00fd n\u011bkolik krok\u016f sm\u011brem k\u00a0Richardovi. Sehnul se pro n\u016f\u017e, kter\u00fd le\u017eel v\u00a0prachu a uvolnil mu pouta. Richard byl ztuhl\u00fd. Cht\u011bl se postavit, ale ne\u0161lo to. Jen co se o to pokusil s\u00a0bolest\u00ed zase poklesl. T\u011bch p\u00e1r hodin co byl nehybn\u011b sv\u00e1zan\u00fd a v\u0161echny ty r\u00e1ny, pot\u0159eboval \u010das. Proklet\u00fd mu pomohl op\u0159\u00edt se o v\u016fz. Ryz\u00e1k jenom ti\u0161e pofrk\u00e1val.
\n\tU vyhasl\u00e9ho ohni\u0161t\u011b se vzbudil mu\u017e v\u00a0\u010dern\u00e9m pl\u00e1\u0161ti, cht\u011bl si odsko\u010dit. Vr\u00e1vorav\u011b vstal a koukl sm\u011brem k\u00a0vozu. Prot\u0159el si o\u010di a kopl do sp\u00edc\u00edho t\u011bla hned vedle.
\n\u201eFrede vst\u00e1vejte, n\u00e1\u0161 hostitel m\u00e1 n\u00e1v\u0161t\u011bvu.\u201c Proklet\u00fd k\u00a0nim st\u00e1l z\u00e1dy, hlavu sklon\u011bnou, poslouchal co se d\u011bje za n\u00edm. Mu\u017e v\u00a0pl\u00e1\u0161ti vyt\u00e1hl me\u010d z\u00a0pochvy, Fred m\u011bl dv\u011b d\u00fdky. T\u0159et\u00ed z\u00a0nich marn\u011b hledal tu svou a tak se chopil Richardovi sekery. Rozestoupili se a pomalu se bl\u00ed\u017eili k\u00a0vozu jako sme\u010dka vlk\u016f. Proklet\u00fd se oto\u010dil, narovnal hlavu a v\u0161echny ostny na hlav\u011b i ramenou se mu nap\u0159\u00edmily, zv\u011bt\u0161ily a kovov\u011b zabl\u00fdskaly. Na nic ne\u010dekal. P\u0159isko\u010dil k\u00a0mu\u017ei v\u00a0pl\u00e1\u0161ti a vyrazil mu me\u010d z\u00a0ruky. Ten zavr\u00e1voral, ale stihl je\u0161t\u011b odsko\u010dit. Proklet\u00fd se sh\u00fdbnul pro me\u010d. Kolem hlavy mu hv\u00edzdla vzduchem let\u00edc\u00ed sekera. Minula ho. Oto\u010dil se, rozm\u00e1chnul a siln\u00fdm \u00faderem sv\u00e9 pa\u017ee srazil \u00fato\u010dn\u00edka na zem. Richard popadl lano a sv\u00e1zal sv\u00edjej\u00edc\u00edho se lupi\u010de. Me\u010d v\u00a0ruk\u00e1ch ostnat\u00e9ho prot\u00ednal vzduch sem a tam. Bylo vid\u011bt, \u017ee zbra\u0148 nedr\u017e\u00ed v\u00a0ruce poprv\u00e9. St\u00e1li proti sob\u011b. Proklet\u00fd s\u00a0me\u010dem v\u00a0ruce a Fred se dv\u011bma d\u00fdkami. Chv\u00edli v\u00e1hal, ale pak je ob\u011b odhodil. Proklet\u00fd ho me\u010dem dostrkal a\u017e k\u00a0Richardovi a \u0159ekl: \u201e Sva\u017e ho.\u201c Fred spolu se sv\u00fdm par\u0165\u00e1kem le\u017eeli sv\u00e1zan\u00ed vedle sebe na zemi. Kleli a nad\u00e1vali na t\u0159et\u00edho z\u00a0nich, kter\u00fd je pr\u00fd do v\u0161eho uvrtal a i kdy\u017e nemohl b\u00fdt daleko, p\u0159ece jenom vyv\u00e1zl. \u201e Utekl do skal. Mysl\u00edm, \u017ee v\u00edm, kde ho najdu,\u201c \u0159ekl. Vzal kus lana a ode\u0161el.
\n\tZa\u010dalo sv\u00edtat. Richard nakl\u00e1dal na v\u016fz v\u0161echno co zbylo. Ryz\u00e1k se o\u0161\u00edval a nespokojen\u011b podup\u00e1val. Celou noc byl zap\u0159a\u017een\u00fd. Richard ho pohladil po krku a popl\u00e1cal. \u201e j\u00e1 v\u00edm, m\u00e1\u0161 \u017e\u00edze\u0148, hlad a cht\u011bl by ses prob\u011bhnout. Jen vydr\u017e kamar\u00e1de. U\u017e to nebude dlouho trvat. Rad\u011bji mi pora\u010f co s\u00a0nimi,\u201c a hlavou pokynul ke klej\u00edc\u00edm \u0161pinavc\u016fm. Ryz\u00e1k zast\u0159ihal u\u0161ima. \u201e Mysl\u00ed\u0161, \u017ee je tu m\u00e1me takhle nechat?\u201c Ryz\u00e1k frknul a hodil hlavou.
\n\u201e Nechej n\u00e1s tu, v\u00e1\u017een\u00fd pane, jenom n\u00e1s p\u0159ed t\u00edm rozva\u017e. Necht\u011bli jsme Ti ubl\u00ed\u017eit, to hlad n\u00e1s donutil. V\u0161echno to vymyslel ten co utekl. My bychom ti neubl\u00ed\u017eili a \u0161kodu ti nahrad\u00edme, jenom m\u011bj srdce a rozva\u017e n\u00e1s.\u201c Richard je v\u016fbec nevn\u00edmal.P\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, co se v\u00a0noci stalo. Kdo je ten ostnat\u00fd? A co bude po\u017eadovat za svou pomoc? Kdy\u017e mu zaplat\u00ed, nep\u0159iveze dom\u016f t\u00e9m\u011b\u0159 nic. Ale co, aspo\u0148, \u017ee s\u00e1m se vr\u00e1t\u00ed. Zvednul z\u00a0prachu panenku a zat\u0159epal s\u00a0n\u00ed. U\u0161mudlan\u00e1, ale i tak ud\u011bl\u00e1 radost. D\u00edval se na ni a usm\u00e1l se.
\nZe skal se nesly hlasy. Za chvilku bylo vid\u011bt, jak p\u0159ed sebou Proklet\u00fd postrkuje t\u0159et\u00edho banditu. Richardovi se rozbu\u0161ilo srdce. Nem\u011bl strach z\u00a0ostnat\u00e9ho. M\u011bl obavy z\u00a0toho, co bude \u017e\u00e1dat jako odm\u011bnu. Proklet\u00fd str\u010dil do zlod\u011bje a ten se svalil ke sv\u00fdm par\u0165\u00e1k\u016fm.
\n\u201e D\u011bkuji ti,\u201c \u0159ekl Richard. \u201e Jak se ti mohu odvd\u011b\u010dit za tvou pomoc?\u201c, dodal nejist\u011b.
\n\u201e Nic od tebe nechci, odv\u011btil ostnat\u00fd. \u201e Nech\u00e1m si tyhle t\u0159i, pokud s\u00a0nimi nem\u00e1\u0161 n\u011bjak\u00e9 pl\u00e1ny a pokud nebude\u0161 nic nam\u00edtat, prod\u00e1m je na pr\u00e1ci do dol\u016f.\u201c
\nRichard se usm\u00e1l: \u201e Nem\u00e1m s\u00a0nimi \u017e\u00e1dn\u00e9 pl\u00e1ny. A n\u011bco o dolech mysl\u00edm \u0159\u00edkali…. Ale jak se ti odvd\u011b\u010d\u00edm j\u00e1?\u201c
\n\u201e Opravdu se mi chce\u0161 odvd\u011b\u010dit? Nen\u00ed to nutn\u00e9. V\u011b\u0159 mi, nejsem moc zvykl\u00fd na vd\u011bk.\u201c
\n\u201e Chci, d\u00e1m ti sv\u016fj m\u011b\u0161ec. Nen\u00ed v\u00a0n\u011bm tolik na kolik si cen\u00edm sv\u016fj \u017eivot, ale je v\u00a0n\u011bm dost, abys m\u011bl na \u010das co j\u00edst.\u201c
\n\u201e Nech si sv\u00e9 pen\u00edze, pot\u0159ebuje\u0161 je v\u00edc ne\u017eli j\u00e1, ale m\u016f\u017ee\u0161 mi d\u00e1t to, o \u010dem nev\u00ed\u0161, \u017ee to m\u00e1\u0161.\u201c
\n\u201e To, o \u010dem nev\u00edm, \u017ee to m\u00e1m? Jak ti to mohu d\u00e1t, kdy\u017e o tom nev\u00edm? A nav\u00edc, j\u00e1 v\u00edm o v\u0161em, co m\u00e1m.\u201c
\n\u201e Pak je\u010f tedy dom\u016f a kdybys na\u0161el n\u011bco, o \u010dem jsi nev\u011bd\u011bl, p\u0159iveze\u0161 mi to.\u201c
\n\u201e Tak tedy je\u0161t\u011b jednou mnohokr\u00e1t d\u011bkuji. A d\u00e1v\u00e1m ti sv\u00e9 slovo, p\u0159ivezu v\u0161e, o \u010dem nev\u00edm, \u017ee to m\u00e1m,\u201c sm\u00e1l se Richard. Posadil se na kozl\u00edk, zamlaskal na Ryz\u00e1ka a zam\u00e1val. Povoz se pomalu rozjel. Po chv\u00edli Ryz\u00e1k p\u0159idal do kroku, jakoby si vzpomn\u011bl, \u017ee jen co projedou skalnat\u00fdmi vrchy naraz\u00ed na potok s\u00a0chladnou \u010derstvou vodou. U potoka Richard zastavil.Vzal v\u011bdro a p\u0159inesl vodu. Postavil ji p\u0159ed kon\u011b a ten pil jako bezedn\u00fd. Richard mu dal je\u0161t\u011b kousek chleba a s\u00e1m se \u0161el nap\u00edt. Omyl si obli\u010dej, nos byl po\u0159\u00e1d p\u011bkn\u011b napuchl\u00fd. Vr\u00e1til se k\u00a0povozu a \u0161vihl oprat\u011bmi. Vysok\u00e9 \u0161ed\u00e9 sk\u00e1ly nechali za z\u00e1dy. Otev\u0159el se jim zn\u00e1m\u00fd, n\u00e1dhern\u00fd v\u00fdhled. Horsk\u00e9 svahy, lesy napravo i nalevo a v\u00a0d\u00e1lce mezi kopci, to u\u017e je jeho chalupa. Nemusel Ryz\u00e1ka ani pob\u00edzet. S\u00e1m nasadil rychl\u00e9 tempo. Tam u t\u00e9 chalupy ho vyp\u0159\u00e1hnou, Mat\u011bj ho vyh\u0159ebelcuje, vy\u010dist\u00ed a nama\u017ee mu kopyta a pust\u00ed ho do ohrady se zelenou tr\u00e1vou. Ko\u0148sk\u00e1 kopyta klapala po cest\u011b radostn\u011b a nedo\u010dkav\u011b.
\n\u201e T\u00e1ta.\u201c
\n\u201e T\u00e1ta jede.\u201c Sly\u0161el u\u017e z\u00a0d\u00e1lky. Mat\u011bj a Terezka mu b\u011b\u017eeli naproti. Zastavil, sesko\u010dil a rozev\u0159el n\u00e1ru\u010d. Vyhodil Terezku do v\u00fd\u0161ky a zase ji chytil. \u201eVeve\u0159i\u010dko moje, tys zase vyrostla. Mat\u011bji, tob\u011b zes\u00edlily svaly, co jsem tu nebyl. Uka\u017e, mo\u017en\u00e1 u\u017e bych t\u011b ani nep\u0159epral.Pom\u00e1hal jsi tu mamince?,\u201c a p\u0159ivinul ho k\u00a0sob\u011b.
\n\u201e Co se ti stalo tati,\u201c ptala se Terezka a sahala mu na citliv\u00fd nos.
\n\u201e Kde ses tak zdr\u017eel?\u201c, vypt\u00e1val se Mat\u011bj.
\n\u201e Budu v\u00e1m to v\u0161echno vypr\u00e1v\u011bt, d\u011bti, to budete koukat.\u201c Posadil Terezku na Ryz\u00e1ka, Mat\u011bj si vysko\u010dil vedle n\u011bj na kozl\u00edk a rozjeli se k\u00a0chalup\u011b. P\u0159ed dve\u0159mi u\u017e st\u00e1la Timea s\u00a0Tomem v\u00a0n\u00e1ru\u010d\u00ed a usm\u00edvala se na n\u011bj. \u201e Prrrrrrr.\u201c Zastavili, sesko\u010dil a objal je oba.
\n\u201e Kdes byl tak dlouho? Prodal jsi dob\u0159e? Co se ti stalo, m\u00e1\u0161 ko\u0161ili od krve?\u201c
\n\u201e To v\u00ed\u0161, \u017ee jsem dob\u0159e prodal.\u201c
\nMat\u011bj vyp\u0159\u00e1hl Ryz\u00e1ka a Terezka okukovala povoz. Richard vyt\u00e1hl z\u00a0bra\u0161ny panenku a podal j\u00ed Terezce. \u201e Bude pot\u0159eba vyprat j\u00ed \u0161ati\u010dky, hodn\u011b toho procestovala, zvl\u00e1dne\u0161 to?\u201c Terezka vyp\u00edskla radost\u00ed, sko\u010dila t\u00e1tovi do n\u00e1ru\u010de a dala mu velikou mokrou pusu.
\n\u201e Ta je kr\u00e1sn\u00e1 a jak se jmenuje?\u201c
\n\u201e Je\u0161t\u011b nem\u00e1 jm\u00e9no, bude\u0161 ho muset vymyslet.\u201c
\n\u201e Tak to bude Johanka, jako moje sest\u0159i\u010dka.\u201c
\n\u201e Ty nem\u00e1\u0161 sest\u0159i\u010dku, m\u00e1\u0161 dva bratry.\u201c
\n\u201e Ale maminka \u0159\u00edkala, \u017ee tentokr\u00e1t to ur\u010dit\u011b bude d\u011bv\u010d\u00e1tko i Tetka to \u0159\u00edkala.\u201c Richard m\u00e1lem upustil sud se zel\u00edm, kter\u00fd nesl do chalupy. Postavil ho na zem. \u201e Timi \u201c, volal a b\u011b\u017eel do sednice. Timea se sm\u00e1la. Richard se pozorn\u011b pod\u00edval na voln\u00e9 \u0161aty a ztuhl. \u201e Kdy?\u201c
\n\u201e U\u017e za dva m\u011bs\u00edce,\u201c \u0159ekla Timea a chytla Richarda kolem krku. \u201e Neboj, jeden krk nav\u00edc, to zvl\u00e1dneme.\u201c Richard j\u00ed pevn\u011b stiskl a dr\u017eel.
\n\u201e Jsem hlup\u00e1k Timi, mus\u00edm v\u00e1m toho tolik \u0159\u00edct.\u201c Po\u0159\u00e1d ji sv\u00edral a po tv\u00e1\u0159i se mu skut\u00e1lela slza.
\nNanosili do sednice v\u0161echno j\u00eddlo, Mat\u011bj uklidil n\u00e1\u0159ad\u00ed do k\u016flny, V\u00a0sednici to st\u00e1le von\u011blo po uzen\u00e9m mase se zel\u00edm, i kdy\u017e u\u017e bylo po ob\u011bd\u011b. Mat\u011bj se radoval ze sv\u00fdch nov\u00fdch bot, Terezka prala ve v\u011bdru Johan\u010diny \u0161aty a Tom spal v\u00a0kol\u00edbce, kterou Richard kdysi s\u00e1m vy\u0159ezal. Timea se d\u00edvala na Richarda, kter\u00fd sed\u011bl naproti n\u00ed za stolem a dr\u017eel si hlavu v\u00a0dlan\u00edch. \u201e Tak vypr\u00e1v\u011bj,\u201c pob\u00edzel t\u00e1tu Mat\u011bj.
\n\u201e Pro\u010d m\u00e1\u0161 rozbit\u00fd nos?\u201c, ptala se Terezka.
\n\u201e Po\u010dkejte d\u011bti, v\u0161echno popo\u0159ad\u011b,\u201c \u0159ekla Timea. Richard zvedl hlavu, Terezka mu okam\u017eit\u011b hupsla na kl\u00edn, Richard se zt\u011b\u017eka nadechl a za\u010dal. Jak jel do m\u011bsta, jak dob\u0159e prodal, jak vezl kupcovo zbo\u017e\u00ed, jak na zp\u00e1te\u010dn\u00ed cest\u011b v\u00fdhodn\u011b nakoupil, jak se na n\u011b t\u011b\u0161il a tak si zkr\u00e1til cestu, jak ho ve skal\u00e1ch p\u0159epadli a jak ho Proklet\u00fd zachr\u00e1nil. \u201e A cos mu za to dal?\u201c, ptala se Terezka. \u201e Cht\u011bl jsem mu d\u00e1t pen\u00edze.\u201c, odpov\u011bd\u011bl.
\n\u201e Tos dob\u0159e ud\u011blal,\u201c \u0159ekla Timea, \u201e jsem r\u00e1da, \u017ee jsi \u017eiv\u00fd a \u017ee t\u011b m\u00e1m doma. Dob\u0159e, \u017ees mu zaplatil.\u201c Richard s\u00e1hl do bra\u0161ny a vyt\u00e1hl m\u011b\u0161ec. \u201e Necht\u011bl pen\u00edze.\u201c
\n\u201e A co tedy cht\u011bl?\u201c, zeptal se Mat\u011bj.
\n\u201e Cht\u011bl, abych mu dal to o \u010dem nev\u00edm, \u017ee to m\u00e1m.\u201c
\n\u201e Ale, kdy\u017e n\u011bco m\u00e1\u0161, tak o tom p\u0159eci v\u00ed\u0161,\u201c divil se Mat\u011bj.
\n\u201e Tak\u00e9 jsem si to myslel,\u201c odpov\u011bd\u011bl t\u00e1ta a po tv\u00e1\u0159i se mu skut\u00e1lela slza a po n\u00ed druh\u00e1 a t\u0159et\u00ed a potom u\u017e m\u011bl zase hlavu v\u00a0dlan\u00edch. Timea sed\u011bla naproti n\u011bmu, d\u00edvala se na n\u011bj, \u201e to ne,\u201c \u0159ekla se sta\u017een\u00fdm hrdlem. Terezka se dom\u00e1hala podrobnost\u00ed a tom , jak p\u0159i\u0161el k\u00a0rozbit\u00e9mu nosu. \u201e Pro\u010d bre\u010d\u00ed\u0161 tati? Ono to je\u0161t\u011b bol\u00ed?\u201c, ptala se Terezka.
\n\u201e On chce na\u0161e mimino?\u201c, uji\u0161\u0165oval se Mat\u011bj jestli to dob\u0159e pochopil.
\n\u201e Boj\u00edm se, \u017ee ano.\u201c, za\u0161eptal t\u00e1ta.
\n\u201e To nikdy.\u201c, plakala Timea.
\n\u201e Co se stalo?\u201c, nech\u00e1pala Terezka.
\n\u201e Poj\u010f,\u201c vzal ji Mat\u011bj za ruku, \u201e j\u00e1 ti to venku vysv\u011btl\u00edm.\u201c
\nZ\u016fstali v\u00a0sednici sami. D\u00edvali se na sebe, ml\u010deli a sna\u017eili se vymyslet cokoliv, co by mohlo situaci zvr\u00e1tit. \u201e D\u00edt\u011b j\u00e1 ned\u00e1m Richarde, to na m\u011b nikdo nem\u016f\u017ee cht\u00edt.\u201c Richard ml\u010del a Timea plakala. Sed\u011bli tak dlouho.
\n\u201e Ale miminko ned\u00e1me, ani kdyby to byl zase kluk, \u017ee jo mami?\u201c vb\u011bhla do sv\u011btnice Terezka a tentokr\u00e1t se hnala k\u00a0mamince. \u201e Nikdy miminko ned\u00e1me.\u201c, \u0159ekla maminka.
\n\u201e Pojedu zp\u00e1tky a promluv\u00edm s\u00a0n\u00edm. Hned z\u00edtra.\u201c
\n\u201e Ne nikam nepojede\u0161. O tom se nebudeme dohadovat. A te\u010f ses vr\u00e1til.\u201c
\n\u201e Mus\u00edm Timeo. J\u00e1 jsem mu dal sv\u00e9 slovo. V\u00ed\u0161 co se vypr\u00e1v\u00ed, kdo v\u00ed co by se mohlo p\u0159ihodit, jak by se n\u00e1m pomstil. Promluv\u00edm s\u00a0n\u00edm. A bude li trvat na sv\u00e9m, z\u016fstanu m\u00edsto d\u00edt\u011bte.\u201c
\n\u201e To nem\u016f\u017ee\u0161. Co bychom tu bez tebe zmohli?\u201c Timea plakala a k\u00a0n\u00ed se p\u0159idala i Terezka.
\n\u201e Pojedu. Z\u00edtra.\u201c R\u00e1no Richard osedlal Ryz\u00e1ka a vydal se do skal. Proj\u00ed\u017ed\u011bl je k\u0159\u00ed\u017eem kr\u00e1\u017eem, hledal, volal, ale proklet\u00fd se mu neuk\u00e1zal. Vr\u00e1til se tedy dom\u016f. Dny m\u00edjely, p\u0159i\u0161el podzim, Ochladilo se a Mat\u011bj pom\u00e1hal otci s\u00a0d\u0159\u00edv\u00edm na zimu. Terezka us\u00ednala se svou panenkou Johankou a Timea u\u017e vynd\u00e1vala z\u00a0truhly malinkat\u00e9 ko\u0161ilky.Jednoho ve\u010dera p\u0159ivezl Richard Tetku ze vsi a r\u00e1no se v\u00a0sednici oz\u00fdval pl\u00e1\u010d novorozen\u00e9ho d\u011bcka. Ten den se nad skalnat\u00fdmi vrchy zat\u00e1hla obloha a bl\u00fdskalo se, ale ani kapka vody nespadla. \u201e To jsou \u010d\u00e1ry,\u201c \u0159ekla Tetka,\u201c to se mi v\u016fbec nel\u00edb\u00ed.\u201c Richard ml\u010del a pob\u00eddl Ryz\u00e1ka. Na druh\u00fd den za\u010dalo chumelit. \u201e Bude to Johanka, jako moje panenka, ano mami?\u201c Maminka ji pohladila po vlasech a \u0159ekla, \u201e dobr\u00e1, budeme j\u00ed \u0159\u00edkat Johanka.\u201c Terezka spokojen\u011b sed\u011bla u okna a pozorovala, jak se venku v\u0161echno b\u011bl\u00e1. \u201e Po\u0159\u00e1d chumel\u00ed, z\u00edtra postav\u00edme s\u00a0Mat\u011bjem sn\u011bhul\u00e1ka. M\u016f\u017eeme mu d\u00e1t na hlavu hrnec m\u00edsto klobouku?\u201c
\n\u201e To asi nep\u016fjde, ale p\u016fj\u010d\u00edm v\u00e1m ko\u0161t\u011b, ano?\u201c Terezka si n\u011bco mru\u010dela u okna, kdy\u017e se otev\u0159ely dve\u0159e a t\u00e1ta s\u00a0Mat\u011bjem p\u0159inesli zaj\u00edce.
\n\u201e Pr\u016fsmyk \u00fapln\u011b zapadal sn\u011bhem,\u201c \u0159ekl Mat\u011bj,\u201c nikdo se sem letos u\u017e z\u00a0m\u011bsta nedostane.\u201c Timea se usm\u00e1la, a p\u0159\u00e1la si, aby sn\u00edh nikdy nerozt\u00e1l. Jenom\u017ee on nakonec rozt\u00e1l. P\u0159i\u0161lo jaro. Tom u\u017e za\u010dal b\u011bhat a pron\u00e1sledoval Terezku v\u0161ude, kam jenom b\u011b\u017eela. Richard u\u010dil Mat\u011bje v\u0161emu co um\u011bl a v\u0161ude ho bral sebou.
\n\t Jednoho dne vstal velice brzy, osedlal Ryz\u00e1ka, zabalil Johanku do deky a vydal se do skal. Johanka spokojen\u011b spala. Richard ji k\u00a0sob\u011b tiskl a vysv\u011btloval, \u017e\u00e1dal ji o odpu\u0161t\u011bn\u00ed a uji\u0161\u0165oval , \u017ee v\u0161echno dob\u0159e dopadne, \u017ee s\u00a0Proklet\u00fdm promluv\u00ed. Tak tady se to stalo, sesko\u010dil z\u00a0kon\u011b, rozhl\u00e9dl se a vykro\u010dil sm\u011brem, ze kter\u00e9ho tenkr\u00e1t vid\u011bl p\u0159ich\u00e1zet ostnat\u00e9ho. Kr\u00e1\u010del po stezce, jen\u017e se linula mezi skalami. Stoupal po n\u00ed st\u00e1le v\u00ed\u0161 a\u017e ke schod\u016fm. Kde se tu vzaly schody vytesan\u00e9 do skal? V\u0161iml si, \u017ee i st\u011bny jsou hladk\u00e9, opracovan\u00e9 a zdoben\u00e9 ornamenty.Vid\u011bl, jak se p\u0159ed n\u00edm st\u011bny za\u010d\u00ednaj\u00ed rozestupovat a otv\u00edraj\u00ed mu n\u00e1dhern\u00fd v\u00fdhled na vrcholky Skalnat\u00fdch hor. Proklet\u00fd tam st\u00e1l, jakoby na n\u011bj u\u017e \u010dekal. Richard poklekl.
\n\u201e P\u0159i\u0161el jsi.\u201c
\n\u201e Ano, dal jsem ti sv\u00e9 slovo. Nesu to, co je mi dra\u017e\u0161\u00ed, ne\u017eli m\u016fj \u017eivot. Nesu to, o \u010dem jsem nev\u011bd\u011bl, \u017ee to m\u00e1m,\u201c hlas se mu chv\u011bl a navzdory v\u0161emu se Johanka ze span\u00ed usm\u00e1la.
\n\u201e D\u011bv\u010de?\u201c
\n\u201e Ano, jmenuje se Johanka.\u201c
\n\u201e Uka\u017e mi ji.\u201c Richard mu podal sp\u00edc\u00ed hol\u010di\u010dku a cht\u011bl za\u010d\u00edt prosit a nab\u00eddnout sebe m\u00edsto n\u00ed, ale ne\u017e stihl cokoliv \u0159\u00edct obloha z\u010dernala, v\u00edtr hlasit\u011b kv\u00edlel, hromy bur\u00e1cely, a tmu prosv\u011btlovaly jenom klikatice blesk\u016f.
\n\tDoma Timeu probudila nenad\u00e1l\u00e1 bou\u0159ka. Vykoukla z\u00a0okna. \u201e Ned skalnat\u00fdmi vrchy se zase \u010derti \u017een\u00ed, jako ten den, co se narodila Johanka. Richarde, b\u011b\u017e zkontrolovat Ryz\u00e1ka… Richarde… Johanko… N\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9…\u201c
\n\tJohanka se hlasit\u011b rozplakala. Richard se d\u00edval jej\u00edm sm\u011brem a kdy\u017e blesk zase na okam\u017eik osv\u00edtil okol\u00ed, v\u00a0n\u00e1ru\u010d\u00ed ji u\u017e nedr\u017eel Proklet\u00fd, ale konej\u0161il ji sotva \u0161estn\u00e1ctilet\u00fd mlad\u00edk. Usm\u00edval se na ni a d\u011bv\u010d\u00e1tko se zklidnilo. Blesky d\u00e1l k\u0159i\u017eovali oblohu a v\u00edtr sku\u010del, ale z\u00a0mlad\u00edka byla c\u00edtit radost a \u0161t\u011bst\u00ed.
\n\u201e D\u011bkuji ti. Zru\u0161il jsi kletbu, kterou na m\u00e9ho otce a celou na\u0161i rodinu kdysi uvalila velice ne\u0161\u0165astn\u00e1 \u017eena.Jen ten, kdo by mi dobrovoln\u011b daroval sv\u00e9 d\u00edt\u011b mi mohl pomoci,\u201c d\u00edval se na Johanku, \u201eona je m\u016fj osud.\u201c Richard ze sebe nedok\u00e1zal vysoukat ani slovo. Jen \u0161\u0165astn\u00e9ho mlad\u00edka pozoroval. Chlapec mu vr\u00e1til d\u00edt\u011b do n\u00e1ru\u010de.
\n\u201e Ale te\u010f ji vezmi dom\u016f. Jednou se pro ni vr\u00e1t\u00edm a odvedu si ji. A kdy\u017e m\u011b ona sama nebude cht\u00edt, nebudu ji nutit. Pokud m\u011b nebude cht\u00edt, tys sv\u00e9mu slovu dost\u00e1l Richarde.\u201c<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
Kdy\u017e trochu p\u0159id\u00e1me do kroku, stihneme dom\u016f dojet je\u0161t\u011b p\u0159ed setm\u011bn\u00edm, pomyslel si Richard, \u0161vihl oprat\u00ed a zamlaskal na Ryz\u00e1ka. K\u016f\u0148 si odfrknul a p\u0159idal do kroku. Povoz byl pln\u011b nalo\u017een, ale bl\u00edzkost domova Ryz\u00e1kovi pom\u00e1hala t\u00e1hnout. Richard byl pono\u0159en\u00fd do sv\u00fdch my\u0161lenek. T\u011b\u017ek\u00e1 doba dolehla na jeho kraj. P\u016fda zde nikdy nepat\u0159ila k\u00a0nej\u00farodn\u011bj\u0161\u00edm, tak u\u017e to na m\u00edstech polo\u017een\u00fdch vysoko v\u00a0hor\u00e1ch b\u00fdv\u00e1. Ale kdy\u017e se k\u00a0tomu p\u0159id\u00e1 such\u00e9 l\u00e9to, u\u017e t\u0159et\u00ed v\u00a0\u0159ad\u011b, je to zl\u00e9. P\u0159ed p\u00e1r m\u011bs\u00edci p\u0159iv\u00e1zal za povoz t\u0159i telata, aby je ve m\u011bst\u011b prodal. D\u011bti je br\u00e1nili, plakali a na\u0159\u00edkali, ale nebylo zbyt\u00ed. Dob\u0159e prodal. A nejenom to, tak\u00e9 ve m\u011bst\u011b potkal kupce, kter\u00fd si najal jeho povoz a kon\u011b a dob\u0159e za slu\u017ebu zaplatil. Byla to zaj\u00ed\u017e\u010fka, ale to zdr\u017een\u00ed za to st\u00e1lo. V\u0161ak u\u017e se na n\u011b t\u011b\u0161\u00ed, na Timeu i v\u011b\u010dn\u011b hladov\u00e9 a u\u0161t\u011bbetan\u00e9 d\u011bti. Pro Mat\u011bje veze boty. Vysok\u00e9, tepl\u00e9, ko\u017een\u00e9, u\u017e si nebude na\u0159\u00edkat, \u017ee ho zebe, a\u017e spolu v\u00a0zim\u011b p\u016fjdou obej\u00edt oka na zaj\u00edce. Terezka dostane hadrovou panenku s\u00a0modr\u00fdmi knofl\u00edky m\u00edsto o\u010d\u00ed a \u017elut\u00fdmi vln\u011bn\u00fdmi copy. U\u017e se t\u011b\u0161\u00ed na ten rozz\u00e1\u0159en\u00fd \u00fasm\u011bv a velkou mokrou pusu, kterou dozajista dostane. Tom je je\u0161t\u011b mali\u010dk\u00fd, bude mu teprve jeden rok, ale i pro n\u011bj se n\u011bco najde. Vezu su\u0161en\u00e9 ovoce a mouku, s\u016fl, cel\u00fd sud zel\u00ed, uzen\u00e9 maso, chl\u00e9b, t\u0159i soude\u010dky v\u00edna, n\u00e1\u0159ad\u00ed a v\u00a0m\u011b\u0161ci to po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b cink\u00e1. Jenom objet skalnat\u00e9 vrchy a z\u00a0pr\u016fsmyku u\u017e uvid\u00ed svou chalupu.<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"colormag_page_container_layout":"default_layout","colormag_page_sidebar_layout":"default_layout","footnotes":""},"categories":[5,42],"tags":[],"class_list":["post-1892","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-prace-studentu","category-setkani-s-monstrem"],"yoast_head":"\n