Kone\u010dn\u011b st\u00e1l p\u0159ed vchodem. Kenneth ani chv\u00edli nepochyboval, \u017ee je to tady. Ten vchod musel b\u00fdt zde. Mnohokr\u00e1t se mu o tom zd\u00e1lo, jak se ve snu pohybuje sm\u011brem dovnit\u0159. A p\u0159esto\u017ee okol\u00ed nep\u0159\u00edv\u011btiv\u011b vyhl\u00ed\u017eelo, v\u0161udyp\u0159\u00edtomn\u00e9 zlov\u011bstn\u00e9 ticho, ostr\u00e9 vrcholky hor, rozbou\u0159en\u00fd v\u00edtr a na\u0161edl\u00e1 obloha v\u0161udy v\u016fkol, nic z toho nenasv\u011bd\u010dovalo o tom, \u017ee by tady mohl b\u00fdt \u017eivot. „I kdy\u017e \u017eivot, m\u016f\u017ee b\u00fdt \u017eivot n\u011bco tak nelidsky uva\u017euj\u00edc\u00edho“? T\u011b\u017eko \u0159\u00edct. Ale Kenneth o tom u\u017e nep\u0159em\u00fd\u0161lel. U\u017e vykro\u010dil vp\u0159ed a v\u011bd\u011bl, \u017ee nen\u00ed cesta zp\u00e1tky.
\n V\u0161echno to za\u010dalo d\u00e1vno p\u0159ed t\u00edm\u2026<\/p>\n
Dalo by se \u0159\u00edci, \u017ee Kenneth byl mu\u017e jako ka\u017ed\u00fd mlad\u00fd mu\u017e v jeho v\u011bku. Norm\u00e1ln\u00ed, ob\u010das trochu zt\u0159e\u0161t\u011bn\u00fd mu\u017e, kter\u00fd m\u00e1 sv\u00e9 z\u00e1jmy, kon\u00ed\u010dky, pr\u00e1ci a p\u0159\u00e1tele, se kter\u00fdmi za\u017eil spousty legrace a sem tam n\u011bjak\u00e9 ty ob\u010dasn\u00e9 \u00falety, jich\u017e se velice \u010dasto a s radost\u00ed \u00fa\u010dastnil. Dalo by se \u0159\u00edci, \u017ee mu nic nechyb\u00ed,nebo\u0165 rodi\u010de byli jeho p\u0159el\u00e9tav\u00e9mu chov\u00e1n\u00ed celkem naklon\u011bni, i kdy\u017e, jist\u011b u\u017e by si taky p\u0159edstavovali, \u017ee zmoud\u0159\u00ed a za\u010dne \u017e\u00edt \u017eivot, tak, jak jeho sou\u010dastn\u00edci, z nich\u017e n\u011bkte\u0159\u00ed u\u017e m\u011bli rodiny a celkem spo\u0159\u00e1dan\u00fd \u017eivot.“ Ne, jako ty bujar\u00e9 ve\u010d\u00edrky, jich\u017e se tak r\u00e1d \u00fa\u010dastn\u00ed“, jak s oblibou d\u00e1val k dobru, na se\u0161lostech sv\u00fdch vrstevn\u00edk\u016f, jeho otec. Ne, \u017ee by se Kenneth necht\u011bl usadit, ale tak n\u011bjak mu k tomu chyb\u011bl d\u016fvod. Pro\u010d taky? V\u017edy\u0165 \u017e\u00edt \u017eivot bez fantazie a n\u011b\u010deho v\u011bt\u0161\u00edho, co st\u00e1le o\u010dek\u00e1val, se mu jednodu\u0161e necht\u011blo.
\nProto tak\u00e9 ani chv\u00edli nev\u00e1hal a p\u0159ijal pozv\u00e1n\u00ed od sv\u00e9ho d\u00e1vn\u00e9ho p\u0159\u00edtele z d\u011btstv\u00ed, a\u0165 s n\u00edm str\u00e1v\u00ed p\u00e1r dn\u016f v jedn\u00e9 zemi v dalek\u00e9 Ji\u017en\u00ed Americe. „Je to zaj\u00edmav\u00e1 zem\u011b“, \u0159\u00edkal, pln\u00e1 tajemn\u00fdch z\u00e1had a div\u016f.
\nD\u0159\u00edve ne\u017e v\u0161ak do\u0161lo k setk\u00e1n\u00ed, na kter\u00e9m se m\u011bli domluvit na podrobnostech, spojil se s n\u00edm Georgie – jeho p\u0159\u00edtel. Rozru\u0161en\u00fdm hlasem, z n\u011bho\u017e byly patrn\u00e9 obavy, ho \u017e\u00e1dal o jeho pomoc. Nen\u00ed v jeho sil\u00e1ch, aby ho te\u010f seznamoval s podrobnostmi, ale mus\u00ed se s n\u00edm, co nejrychleji sej\u00edt v nutn\u00e9 z\u00e1le\u017eitosti. Kenneth souhlasil a u\u017e za hodinku sed\u011bl ve sv\u00e9 obl\u00edben\u00e9 restauraci.
\nGeorgie p\u0159i\u0161el, zachmu\u0159en\u011b hled\u011bl p\u0159ed sebe, co\u017e nebyl nikdy jeho zvyk za\u010dal vypr\u00e1v\u011bt. Jedn\u00e1 se pr\u00fd o zak\u00e1zan\u00e9 tajemstv\u00ed, kter\u00e9 je jen m\u00e1lokomu p\u0159\u00edstupn\u00e9. A p\u0159itom jeho nalezen\u00ed a objev, by bylo pro lidstvo v\u00edce ne\u017e u\u017eite\u010dn\u00e9. Ov\u0161em ka\u017ed\u00e9mu, kdo se by\u0165 jen zlomkem, sna\u017eil toto osv\u011btlit, hrozilo velik\u00e9 nebezpe\u010d\u00ed. To tajemstv\u00ed je star\u00e9 jak lidstvo samo a je nutn\u00e1 jeho z\u00e1chrana, nebo\u0165 je v ruk\u00e1ch samotn\u00e9ho „Zla“. P\u0159i t\u011bch slovech se Georgie neust\u00e1le ohl\u00ed\u017eel za sebe, jako by m\u011bl pocit, \u017ee ho n\u011bkdo sleduje \u010di pron\u00e1sleduje.
\nKenneth se usm\u00e1l.“Je to snad n\u011bjak\u00fd druh \u017eertu nebo nov\u00e1 hra? V\u017edy\u0165 jsme cht\u011bli str\u00e1vit p\u00e1r dn\u00ed z\u00e1bavy v exotice a ty te\u010f na m\u011b jde\u0161 s n\u011b\u010d\u00edm takov\u00fdm?“
\n„Zajist\u00e9“, p\u0159isv\u011bd\u010dil Georgie a jeho, jako by strachem sta\u017een\u00e1 \u00fasta prozrazovala, \u017ee o \u017eertu nem\u016f\u017ee b\u00fdt v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b \u0159e\u010d. „Ov\u0161em okolnosti se pon\u011bkud zm\u011bnily.“ P\u0159edev\u010d\u00edrem se stala mal\u00e1 nehoda m\u00e9 p\u0159\u00edtelkyni, kter\u00e1 znala p\u00e1r podrobnost\u00ed, okolo tohoto p\u0159\u00edb\u011bhu. V\u010dera ukradli aktovku m\u00e9mu kolegovi z redakce, kter\u00fd se zab\u00fdval psan\u00edm \u010dl\u00e1nku na toto t\u00e9ma a chystal se jej pr\u00e1v\u011b zve\u0159ejnit. „A dnes v noci se n\u011bkdo pokusil vloupat do m\u00e9 pracovny, kde jsem m\u011bl p\u0159ipraven\u00e9 pl\u00e1ny okolo na\u0161\u00ed cesty“. „N\u011bjak moc podez\u0159el\u00fdch okolnost\u00ed, nezd\u00e1 se ti?“
\nJist\u011b, to je v\u0161echno n\u011bjak podivn\u00e9. Ale p\u0159esto, \u017ee by na\u0161e cesta mohla vyvolat v n\u011bkom takov\u00fd z\u00e1jem?“ „Co je to za tajemstv\u00ed?“, cht\u011bl jsem se zeptat p\u0159\u00edtele, kdy\u017e tu se Gregory prudce vymr\u0161til od stolu, hodiv\u0161i mu \u00fatr\u017eek pap\u00edru do kl\u00edna. D\u0159\u00edv ne\u017e zmizel, sta\u010dil si Kenneth je\u0161t\u011b v\u0161imnout, mizej\u00edc\u00edho st\u00ednu za oknem kav\u00e1rny a nep\u0159\u00edjemn\u00e9ho mrazen\u00ed v z\u00e1dech, kter\u00e9 za celou tou ud\u00e1lost\u00ed, ukon\u010dilo te\u010dkou.
\nJakoby se nic nestalo, lid\u00e9 v kav\u00e1rn\u011b se d\u00e1l bavili o sv\u00fdch b\u011b\u017en\u00fdch denn\u00edch starostech a radostech a on sed\u011bl uprost\u0159ed v\u00edru ud\u00e1lost\u00ed, kter\u00e9, ne\u0161ly kolem n\u011bho.
\nDopiv k\u00e1vu, ti\u0161e se zvedl ze \u017eidle, zaplatil a nen\u00e1padn\u011b pohl\u00e9dl na pap\u00edr. Jednalo se o \u00faschovn\u00ed l\u00edstek, patrn\u011b od zdej\u0161\u00ed \u0161atny. P\u0159istoupil tedy k n\u00ed a v rozru\u0161en\u00ed vy\u010dk\u00e1val, co obdr\u017e\u00ed. Byla to Georgova star\u00e1 aktovka. U\u017e cel\u00e1 od\u0159en\u00e1, proto\u017ee ji Georgie cel\u00e1 l\u00e9ta nosil v\u0161ude sebou, v \u00faporn\u00e9m honu za jeho novin\u00e1\u0159sk\u00fdmi senzacemi.
\nAni se neopov\u00e1\u017eil do n\u00ed nahl\u00e9dnout. „Ne tady“, \u0159ekl si. Vy\u0161el tedy, pokud mo\u017eno, co nejrychleji z budovy a nejost\u0159ej\u0161\u00edm tempem se sna\u017eil dostat ke sv\u00e9mu autu, nedaleko zaparkovan\u00e9m. Ale ani tady nem\u011bl jistotu, \u017ee ho n\u011bkdo nepozoruje. „Nech\u00e1m si to rad\u011bji na doma“, pomyslel si, sna\u017ee se vyjet na bl\u00edzkou d\u00e1lnici, kde, jak se domn\u00edval, se mohl l\u00e9pe ztratit a p\u0159edev\u0161\u00edm, pokud by n\u011bjak\u00fd pron\u00e1sledovatel skute\u010dn\u011b byl, mu mohl i ujet. Byl docela dobr\u00fd \u0159idi\u010d, tak\u017ee ve\u0161ker\u00e9 mo\u017en\u00e9 pron\u00e1sledov\u00e1n\u00ed mohl zma\u0159it.
\nV „klidu“ domova se je\u0161t\u011b jednou z okna p\u0159esv\u011bd\u010dil, \u017ee nen\u00ed skute\u010dn\u011b sledov\u00e1n a znaven\u011b usedl do k\u0159esla, aktovku pevn\u011b sv\u00edraj\u00edce v obou ruk\u00e1ch. „Zavol\u00e1m Georgiovi“, byla prvn\u00ed my\u0161lenka. Ale telefon vyzv\u00e1n\u011bl, stejn\u011b zoufale, jako se Kenneth sna\u017eil dop\u00e1trat n\u011b\u010deho bli\u017e\u0161\u00edho, co je s p\u0159\u00edtelem. Na druh\u00e9 stran\u011b nic. Ustra\u0161en\u011b si vydechl. „U\u017e blbnu“, pomyslel si. „Ten Georgie m\u011b tak vystra\u0161il, \u017ee to nem\u00e1 obdoby.“ Ur\u010dit\u011b je te\u010f zase na honu za n\u011bjakou senzac\u00ed a j\u00e1 mu na v\u0161echno sko\u010dil“. „Ach, star\u00fd brach Georg. “ v\u017edycky m\u011bl bujnou fantazii, u\u017e jako d\u00edt\u011b, kdy\u017e si spole\u010dn\u011b hr\u00e1vali ve star\u00e9m parku. Proto se tak\u00e9 pozd\u011bji, vydal na dr\u00e1hu \u017eurnalisty. To bylo n\u011bco pro n\u011bho, objevovat nezn\u00e1m\u00e9. Ov\u0161em, ne tak pro Kennetha. Ten st\u00e1l v\u017edy nohama pevn\u011b na zemi. A te\u010f tu sed\u011bl s aktovkou na kl\u00edn\u011b a choval se jako hlup\u00e1k. „Ne, ne.“ „Hezky v klidu, kamar\u00e1de, to v\u0161echno, je jen tak“, pomyslil si Kenneth. Pln o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed rozev\u0159el kabelu a nahl\u00e9dl dovnit\u0159. „Pap\u00edry, nic, ne\u017e svazek pap\u00edru“, jist\u011b, co jin\u00e9ho taky od kamar\u00e1da mohl \u010dekat. Nahl\u00e9dl dovnit\u0159 dychtiv\u011b se za\u010detl do spis\u016f s \u00famyslem, do\u010d\u00edst je a\u017e do konce. Nemohl odtrhnout o\u010di od \u0159\u00e1dk\u016f, nebo\u0165 cel\u00fd Spis pojedn\u00e1val o starod\u00e1vn\u00e9m tajemstv\u00ed, kter\u00e9 spo\u010d\u00edvalo v neuv\u011b\u0159iteln\u00e9 moci energie, energie dobra, kter\u00e1 je umo\u017en\u011bna ka\u017ed\u00e9mu \u010dlov\u011bku, kter\u00fd je schopen, za opro\u0161t\u011bn\u00ed jak\u00fdchkoli \u0161patn\u00fdch my\u0161lenek, napojit se na vesm\u00edrnou energii a t\u00edm z\u00edskat velik\u00fd potenci\u00e1l s\u00edly. Tato my\u0161lenka byla \u00fa\u017easn\u00e1, tak, \u017ee i Kenneth s\u00e1m poci\u0165oval, jak j\u00edm samotn\u00fdm prostupuje s\u00edla energie, kter\u00e1, jakoby ka\u017ed\u00fdm nov\u00fdm za\u010dten\u00edm se do textu, se jen prohlubovala.
\nVenku u\u017e slunce ustupovalo ze sv\u00e9 dr\u00e1hy a Kenneth postoupil se sv\u00fdm \u010dten\u00edm, a\u017e k polovin\u011b spisu, kdy\u017e tu si v\u0161iml, \u017ee se venku n\u00e1hle se\u0161e\u0159ilo. Jakoby m\u011blo za\u010d\u00edt chumelit. Te\u010f, v polovin\u011b l\u00e9ta? Ale sotva p\u0159istoupil k oknu, zahl\u00e9dl zlot\u0159il\u00fd st\u00edn. Byl by dal nev\u00edm co za to, \u017ee to byl ten z kav\u00e1rny. A s n\u00edm i ono nep\u0159\u00edjemn\u00e9 mrazen\u00ed v z\u00e1dech. Vykoukl opatrn\u011b z okna. Nic. Rozev\u0159el okenice, rozhl\u00e9dl se a p\u0159esto nikoho a nic nezahl\u00e9dl. Zato po\u010das\u00ed se najednou ust\u00e1lilo. „Hm, podivn\u00e9“, pomyslel si, ale v my\u0161lenk\u00e1ch u\u017e byl zase zp\u00e1tky u spisu. „Mus\u00ed ho je\u0161t\u011b dnes do\u010d\u00edst a za\u010d\u00edt se chystat na z\u00edt\u0159ej\u0161\u00ed cestu.“ My\u0161lenkami u\u017e byl v tajemn\u00fdch d\u00e1lav\u00e1ch, kde by se mohl dop\u00eddit n\u011bco bli\u017e\u0161\u00edho o p\u016fvodu star\u00e9ho Spisu, nebo\u0165 to byl prav\u00fd \u00fa\u010del, jak a\u017e te\u010f Kenneth pochopil, jejich cesty. Pokyny na cestu i letenky jsou u m\u011b a Georgij bude asi p\u0159\u00edmo na leti\u0161ti, i to byl n\u011bkdy zp\u016fsob jeho jedn\u00e1n\u00ed. Noc prob\u011bhla ti\u0161e a bez jak\u00e9hokoli n\u00e1znaku, \u017ee by se m\u011blo n\u011bco d\u00edt. P\u0159esto se Kenneth c\u00edtil cel\u00fd napnut\u00fd, v touze zaslechnout n\u011bjak\u00fd \u0161ramot, kter\u00fd by mohl nazna\u010dovat p\u0159\u00edtomnost n\u011bkoho ciz\u00edho.
\nR\u00e1no na leti\u0161ti bylo ru\u0161no, bez zn\u00e1mek \u010dehokoli podez\u0159el\u00e9ho. Ov\u0161em bez Georgie. Nebyl ani na leti\u0161ti, ni v letadle. Jeho sedadlo z\u016fstalo voln\u00e9 . Kennethovi to ne\u0161lo do hlavy. M\u011bl sice ve\u0161ker\u00e9 instrukce ohledn\u011b jejich spole\u010dn\u00e9 trasy popsan\u00e9, ale st\u00e1le nemohl pochopit, co takov\u00e9ho se muselo st\u00e1t, \u017ee se p\u0159\u00edtel neobjevil. Za chv\u00edli se o n\u011bho p\u0159esto pokou\u0161el sp\u00e1nek a jeliko\u017e u\u017e byl ve v\u00edru ud\u00e1lost\u00ed, nezbylo mu nic jin\u00e9ho, ne\u017e pokra\u010dovat v ji\u017e zapo\u010dat\u00e9 cest\u011b. Star\u00e9 Spisy m\u011bl samo sebou u sebe, d\u016fkladn\u011b ukryt\u00e9.
\nLeti\u0161t\u011b v Lim\u011b je ovinulo sv\u00fdm vlhk\u00fdm a hork\u00fdm ovzdu\u0161\u00edm, tak nezvykl\u00fdm pro v\u011bt\u0161inu Evropan\u016f. Cesta z leti\u0161t\u011b pronajat\u00fdm autem ub\u00edhala rychle a tak se Kenneth vydal na napl\u00e1novanou cestu do hor.
\nV\u00fdstavn\u00ed \u010dtvrt\u011b lemovan\u00e9 ko\u0161at\u00fdmi rozrostl\u00fdmi palmami se za\u010daly m\u011bnit v chud\u00e1 p\u0159edm\u011bst\u00ed a \u010dlov\u011bk u\u017e mohl jen pozorovat skota\u010d\u00edc\u00ed d\u011bti a kluky hon\u00edc\u00ed se za mi\u010dudou. P\u0159esto, \u017ee v\u0161e p\u016fsobilo chud\u011b, dod\u00e1valo to cel\u00e9mu pohledu n\u00e1dech lehkosti a bezstarostnosti.
\nJeliko\u017e slunce u\u017e st\u00e1lo vysoko nad hlavou a p\u00e1lilo jako \u010dert, Kenneth usoudil, \u017ee je \u010das, n\u011bco poj\u00edst. Ud\u011blal si p\u0159est\u00e1vku v jedn\u00e9 mal\u00e9 vesni\u010dce, kter\u00e1 byla, jako v\u0161echny ostatn\u00ed, docela malebn\u00e1. A p\u0159esto.\u017ee nep\u016fsobila ok\u00e1zale, p\u016fsobila dojmem p\u0159\u00e1telskosti. O tom ho ostatn\u011b p\u0159esv\u011bd\u010dilo i m\u00edstn\u00ed obyvatelstvo, kter\u00e9 se, jak u\u017e to na takov\u00fdch d\u011bdink\u00e1ch chod\u00ed, za\u010dalo nen\u00e1padn\u011b trousit do m\u00edstn\u00ed hosp\u016fdky, zjistit, kter\u00fd cizinec k nim zav\u00edtal.
\nKennethovi bylo dob\u0159e. Paprsky ho lechtaly na tv\u00e1\u0159i a m\u00edstn\u00ed pochoutka byla vynikaj\u00edc\u00ed. P\u0159esto bylo ale zapot\u0159eb\u00ed d\u00e1t se na cestu, aby do ve\u010dera dorazil na m\u00edsto, kter\u00e9 mu p\u0159ed t\u00edm ozna\u010dil Georgie.
\nDal\u0161\u00ed cesta vzh\u016fru byla st\u00e1le obt\u00ed\u017en\u011bj\u0161\u00ed, v\u00fdmoly se st\u0159\u00eddaly s hrboly, a\u017e bylo cel\u00e9 t\u011blo rozbolav\u011bl\u00e9. U\u017e by se r\u00e1d prot\u00e1hl, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee mus\u00ed pokra\u010dovat v cest\u011b. Kdy\u017e kone\u010dn\u011b dorazil do mal\u00e9 horsk\u00e9 vesnice, bylo u\u017e \u0161ero. S adresou v ruce by tady moc nepochodil, p\u00e1r chaloupek, choul\u00edc\u00ed se pod stromy, by se daly spo\u010d\u00edtat na prstech. Ale \u017eenu, kter\u00e1 st\u00e1la pod velk\u00fdm stromem a zv\u011bdav\u011b si ho prohl\u00ed\u017eej\u00edc, oslovit musel. D\u0159\u00edv, ne\u017e se v\u0161ak sta\u010dil na cokoliv zeptat, \u017eena jen k\u00fdvla hlavou, pousm\u00e1la se a s lehk\u00fdm podt\u00f3nem v hlase mu \u0159ekla: „V\u00edt\u00e1m v\u00e1s.“ „U\u017e na v\u00e1s \u010dek\u00e1me.“ Bylo to, po takov\u00e9 cest\u011b, v\u00edc ne\u017e mil\u00e9. Znaven, nechal se ve uv\u00e9st do star\u00e9ho, ale \u00fatuln\u00e9ho staven\u00ed, kde zjistil, \u017ee p\u0159eb\u00fdv\u00e1, mimo mlad\u00e9 \u017eeny i jej\u00ed d\u011bd. Vd\u011b\u010dn\u011b p\u0159ijal chutn\u00fd pokrm a m\u00edstn\u00ed n\u00e1poj a bezd\u011b\u010dn\u011b poslouchal vypr\u00e1v\u011bn\u00ed mlad\u00e9 \u017eeny. Marie – tak se ta \u017eena jmenovala se s Georgiem poznala na jeho posledn\u00ed cest\u011b v Lim\u011b, kde byl on vysl\u00e1n jako \u017eurnalista, ohledn\u011b \u010dl\u00e1nku o v\u00fdzkumu a vl\u00e1d\u011b. Ona tam zase dokon\u010dovala posledn\u00ed rok studi\u00ed a prob\u00edrala se t\u00e9maty na jej\u00ed diplomovou pr\u00e1ci. Vlastn\u011b se oba se\u0161li nad vz\u00e1cnou prac\u00ed – star\u00fdm Spisem, je\u017e oba zaujal natolik, \u017ee se mu za\u010dali v\u011bnovat.
\nPostupn\u011b, jak za\u010dali pro\u010d\u00edtat a zab\u00fdvat se t\u00edmto star\u00fdm dokumentem, za\u010dali si v\u0161\u00edmat zvl\u00e1\u0161tn\u00edch v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 za za\u010daly d\u00edt. To, \u017ee vysoko v hor\u00e1ch existuje zvl\u00e1\u0161tn\u00ed kout, kde se v\u00fdjime\u010dn\u011b da\u0159\u00ed rostlin\u00e1m, kter\u00e9 dosahuj\u00ed \u00factyhodn\u00fdch \u0161\u00ed\u0159ek a s\u00edly. Spis pojedn\u00e1val o tom, \u017ee energie t\u011bchto rostlin se nezm\u011brn\u00e1 a pokud se \u010dlov\u011bk oprost\u00ed od jak\u00fdchkoli \u0161kodliv\u00fdch n\u00e1vyk\u016f, my\u0161lenek a zp\u016fsobu jedn\u00e1n\u00ed, m\u016f\u017ee poc\u00edtit s\u00edlu t\u011bchto rostlin a \u010d\u00e1st jejich energie vstoup\u00ed do \u010dlov\u011bka takovou silou, \u017ee poc\u00edt\u00ed nezm\u011brnost a velikost vesm\u00edru. P\u0159irozen\u011b mus\u00ed b\u00fdt \u00fa\u017easn\u00e9, vzn\u00e1\u0161et na vrcholc\u00edch blaha vlastn\u00ed energi\u00ed a n\u00e1bojem a b\u00fdt p\u0159itom schopen pochopit vlastn\u00ed cenu a smysl na tomto sv\u011bt\u011b. Podle Mar\u00edi se s Georgiem pokusili nal\u00e9zt toto z\u00e1zra\u010dn\u00e9 m\u00edsto, ale cesta byla p\u0159edem zma\u0159ena, Georgie se musel ze z\u00e1hadn\u00fdch p\u0159\u00ed\u010din urychlen\u011b vr\u00e1tit do sv\u00e9 zem\u011b a jak te\u010f op\u011bt m\u016f\u017ee pozorovat, je op\u011bt podivn\u00e9, co zap\u0159\u00ed\u010dinilo, \u017ee mu byla cesta n\u011b\u010d\u00edm zma\u0159ena.
\nKenneth, p\u0159e\u017evykuj\u00edc p\u0159itom jad\u00fdrka slune\u010dnic, vypr\u00e1v\u011bl j\u00ed v\u0161e, co tomu v\u0161emu p\u0159edch\u00e1zelo a nevynechal ani p\u0159\u00edtelovo tajemn\u00e9 „zmizen\u00ed“.
\nStar\u00fd mu\u017e, pod\u0159imuj\u00edc v kout\u011b, se z ni\u010deho nic ozval do nestal\u00e9ho ticha : „Star\u00e1 legenda, kterou vypr\u00e1v\u011bl u\u017e d\u011bd m\u00e9ho d\u011bda, prav\u00ed, \u017ee tato studnice energie, kter\u00e1 poch\u00e1z\u00ed z nebes, je st\u0159e\u017eena mocn\u00fdm Zlem, kter\u00e9 o n\u00ed usiluje. Nikomu se zat\u00edm nepoda\u0159ilo, na\u010derpat tolik energie, aby byl schopen \u0161\u00ed\u0159it tuto my\u0161lenku d\u00e1l, nebo\u0165, i kdy\u017e se n\u011bkomu poda\u0159\u00ed proniknout a\u017e k t\u011bmto vz\u00e1cn\u00fdm rostlin\u00e1m, neudr\u017e\u00ed ji v sob\u011b d\u00e9le, ne\u017e p\u00e1r okam\u017eik\u016f.
\nOv\u0161em ani Zlo se k n\u00ed nem\u016f\u017ee dostat. I kdy\u017e se o to velmi sna\u017e\u00ed. Sna\u017e\u00ed se ale, alespo\u0148 ovl\u00e1dat lidi. Proto ten nest\u00e1l\u00fd boj lid\u00ed o ovl\u00e1dnut\u00ed jeden druh\u00e9ho, proto ty neust\u00e1le poty\u010dky, h\u00e1dky aneshody, proto\u017ee kdyby se lidi oprostili od v\u0161eho zl\u00e9ho a mohli na\u010derpat vesm\u00edrnou s\u00edlu, jejich \u017eivoty by se od z\u00e1kladu zm\u011bnily. Byly by jednodu\u0161\u0161\u00ed, radostn\u011bj\u0161\u00ed, ale hlavn\u011b, lidstvo by bylo schopno postoupit ve sv\u00fdch my\u0161lenk\u00e1ch d\u00e1le a stala by se z nich daleko vysp\u011blej\u0161\u00ed civilizace. Proto se Zlo tolik sna\u017e\u00ed o ovl\u00e1dnut\u00ed nejen t\u011bchto rostlin, ale i ka\u017ed\u00e9ho jedince.
\nV\u0161ichni t\u0159i se hluboce zamysleli. Pokud se star\u00e1 legenda zakl\u00e1d\u00e1 na pravd\u011b, bude pot\u0159eba vyvinout hodn\u011b odvahy a \u00fasil\u00ed, ne\u017e budou moci vyzvednout starou pravdu mezi lidi.
\nR\u00e1no se u\u017e probralo do kr\u00e1sn\u00e9ho slune\u010dn\u00e9ho dne, kdy\u017e se Kenneth se svoj\u00ed p\u0159\u00edtelkyn\u00ed teprve vydali na cestu. D\u011bd jim dodal spoustu odvahy, kdy\u017e je je\u0161t\u011b sezn\u00e1mil s n\u011bkter\u00fdmi starod\u00e1vn\u00fdmi b\u00e1jemi, z nich\u017e v\u011bt\u0161ina, skryt\u011b hovo\u0159ila o t\u00e9to studnici pozn\u00e1n\u00ed.
\nVyzbrojeni star\u00fdm Pl\u00e1\u0161t\u011bm, kter\u00fd pr\u00fd p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed „\u010distotu a osv\u00edcen\u00ed v dob\u00e1ch t\u011b\u017ek\u00fdch“ a – a to p\u0159edev\u0161\u00edm, „Svat\u00fd kamenem“ ub\u00edrali se klikatou cestu, ub\u00edraj\u00edc\u00ed se vzh\u016fru k hor\u00e1m. Oba spole\u010dn\u00edci m\u011bli spole\u010dn\u00e9 neur\u010dit\u00e9 p\u0159edstavy, co je tam „naho\u0159e“ \u010dek\u00e1?
\nPo n\u011bkolika kilometrech j\u00edzdy, se dostali a\u017e do z\u00e1vratn\u00e9 v\u00fd\u0161e. Cesta se p\u0159ed nimi ztr\u00e1cela, pod nimi jen hlubok\u00fd sr\u00e1z, p\u0159ed nimi ve v\u00fd\u0161in\u00e1ch, se zlov\u011bstn\u011b ty\u010dila hora a jakkoli se to m\u016f\u017ee zd\u00e1t prapodivn\u00e9, vypadala, jako by jim, u\u017e jen tou nebezpe\u010dnou v\u00fd\u0161kou hrozila. \u0160ediv\u00e9 mraky se nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b stahovaly a Kenneth m\u011bl pocit, \u017ee c\u00edt\u00ed zlo na ka\u017ed\u00e9m kroku.
\nZastavili na nejvy\u0161\u0161\u00edm mo\u017en\u00e9m m\u00edst\u011b, kter\u00fd se dosti zu\u017eoval a vydali se d\u00e1l p\u011b\u0161ky. Postupovalo se jim t\u011b\u017eko, mocn\u00fd v\u00edtr se je sna\u017eil st\u00e1hnout do sr\u00e1zu a z t\u011b\u017ek\u00fdch, jakoby ocelov\u00fdch mrak\u016f se lily proudy vody. Slova nebylo sly\u0161et a Marie za\u010dala t\u011b\u017ece klop\u00fdtat. Zd\u00e1lo se, \u017ee ka\u017edou chv\u00edli upadne. Kenneth musel kup\u0159edu s\u00e1m. Sna\u017eil se alespo\u0148 vyt\u00e1hnout p\u0159es hlavu star\u00fd pl\u00e1\u0161\u0165, aby si alespo\u0148 trochu chr\u00e1nil obli\u010dej p\u0159ed bi\u010duj\u00edc\u00edm v\u011btrem, st\u00e1le se stup\u0148uj\u00edc\u00edm.U\u017e ani nev\u011bd\u011bl, jak dlouho \u0161el, kdy\u017e se kone\u010dn\u011b ocitl p\u0159ed starou jeskyn\u00ed.
\n…..Ano. te\u010f tu st\u00e1l. V\u00edtr, jako by v tu chv\u00edli utichl a d\u00e9\u0161\u0165 ustal. Vstoupil do vchodu jeskyn\u011b, chl\u00edpn\u00e9 \u0159asy mu visely nad hlavou, jako by tam byl ned\u00e1vno p\u0159\u00edliv mo\u0159e. Kdy\u017e si zvykl na \u0161ero jeskyn\u011b, uvid\u011bl v\u0161ude kolem sebe jen pavu\u010diny a zlov\u011bstn\u011b se lesknouc\u00ed pavou\u010d\u00ed o\u010di.
\nV z\u00e1hybu jeskyn\u011b zaslechl podez\u0159el\u00fd \u0161ramot. V\u0161ude okolo se vkr\u00e1dala tma, ale v \u0161eru si v\u0161iml pl\u00e1polat ohe\u0148. Kenneth okam\u017eit\u011b v\u011bd\u011bl, kde je. V\u0161echna t\u00edse\u0148, ponurost a zloba, to mohlo znamenat jen jedin\u00e9. Je v s\u00eddle p\u00e1na Zla.
\nIntuitivn\u011b se ohl\u00e9dl a vyc\u00edtil, jak Zlo se k n\u011bmu p\u0159ibli\u017euje. Srdce mu zd\u011b\u0161en\u011b tlouklo a on zahl\u00e9dl jeho tv\u00e1\u0159, ne nepodobnou t\u00e9, kterou u\u017e v\u00edcekr\u00e1t vid\u011bl. Hroziv\u011b vypadaj\u00edc\u00ed tvor se ocitl p\u0159ed n\u00edm. Kenneth st\u00e1l p\u0159ed n\u00edm s\u00e1m, odhodlan\u00fd ve sv\u00e9m boji, pokro\u010dit d\u00e1l. C\u00edtil, \u017ee jej ochra\u0148uje Pl\u00e1\u0161\u0165 \u010distoty, kter\u00fd m\u011bl kolem ramen a Svat\u00fd k\u00e1men. Jak tak\u00e9 bojovat proti p\u0159\u00ed\u0161e\u0159e, kter\u00e1 u\u017e m\u011bla v \u00famyslu jedin\u00fdm k\u00fdvnut\u00edm ruky zni\u010dit vet\u0159elce, kter\u00fd byl tak sm\u011bl\u00fd a troufl si naru\u0161it jeho teritorium. D\u0159\u00edve, ne\u017e v\u0161ak sta\u010dil cokoli ud\u011blat, Kenneth uchopil do rudy Svat\u00fd k\u00e1men a zvednout ho nad hlavu. Z\u00e1\u0159e, kterou tento k\u00e1men za\u010dal ze sebe vyd\u00e1vat, byla tak osl\u0148uj\u00edc\u00ed, \u017ee netvor okam\u017eit\u011b padl na kolena, chr\u00e1n\u00edc si sv\u00e9 temn\u00e9 o\u010di. P\u0159i p\u0159\u00ed\u0161ern\u00e9m \u0159evu se sk\u00e1cel bolestech na podlahu a to posledn\u00ed, co byl je\u0161t\u011b schopen ud\u011blat, bylo odpl\u00ed\u017eit se za odporn\u00e9ho p\u00edskotu sv\u00fdch netop\u00fdr\u016f, do hlouby jeskyn\u011b. Hluboko, tak hluboko, \u017ee se dlouho nebude schopen v\u016fbec odv\u00e1\u017eit, p\u00e1chat n\u011bjak\u00e9 zlo.
\nKenneth se vypot\u00e1cel z jeskyn\u011b a jeho o\u010di zaplavilo jasn\u00e9 sv\u011btlo. Slunce op\u011bt z\u00e1\u0159iv\u011b sv\u00edtilo a zd\u00e1lo se, jako by se nikdy nic zl\u00e9ho nestalo. Jen p\u00e1r krok\u016f od jeskyn\u011b, zahl\u00e9dl m\u00e1vaj\u00edc\u00ed Marii. Spole\u010dn\u011b se vydali n\u00ed\u017e, k m\u00edstu, kde vid\u011bli bujnou vegetaci. Kdy\u017e se kolem n\u00ed protla\u010dili dovnit\u0159, rozprost\u0159el se p\u0159ed nimi p\u0159ekr\u00e1sn\u00fd sv\u011bt rostlin. Tak kr\u00e1sn\u00fd, a\u017e se jim zatajil dech. Pokorn\u011b se usadili p\u0159ed zelenaj\u00edc\u00edmi se kytkami a za\u010dali vn\u00edmat jejich v\u016fni a kr\u00e1su. Kolem ka\u017ed\u00e9 rostliny , \u0161lo pozorovat rozprost\u00edraj\u00edc\u00ed se energii, kter\u00e1, jakoby ji vyprsk\u00e1vala sm\u011brem k nebi.
\nKenneth s Mari\u00ed se usadili do jejich bl\u00edzkost\u00ed a za\u010dali proci\u0165ovat ka\u017ed\u00fdm, ka\u017edi\u010dk\u00fdm kouskem jejich k\u016f\u017ee, n\u00e1dhern\u00fd pocit. Vzduch prosycen\u00fd lahodnou v\u016fn\u00ed a okam\u017eikem energie je nab\u00edjel a\u017e do hlouby jejich du\u0161\u00ed. Oba se c\u00edtili plni s\u00edly a odvahy a odhodl\u00e1n\u00edm, sezn\u00e1mit v\u0161echny lidi, s t\u00edmto kouzlem okam\u017eiku, kter\u00e9, i kdy\u017e nebude asi na st\u00e1le, nebo\u0165 Zlo nebylo zcela potla\u010deno, bude st\u00e1le siln\u011bj\u0161\u00ed a pevn\u011bj\u0161\u00ed. Ale to z\u00e1le\u017e\u00ed jen na n\u00e1s, na lidech.
\nAle snad jednou se do\u010dk\u00e1me..?<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
Kone\u010dn\u011b st\u00e1l p\u0159ed vchodem. Kenneth ani chv\u00edli nepochyboval, \u017ee je to tady. Ten vchod musel b\u00fdt zde. Mnohokr\u00e1t se mu o tom zd\u00e1lo, jak se ve snu pohybuje sm\u011brem dovnit\u0159. A p\u0159esto\u017ee okol\u00ed nep\u0159\u00edv\u011btiv\u011b vyhl\u00ed\u017eelo, v\u0161udyp\u0159\u00edtomn\u00e9 zlov\u011bstn\u00e9 ticho, ostr\u00e9 vrcholky hor, rozbou\u0159en\u00fd v\u00edtr a na\u0161edl\u00e1 obloha v\u0161udy v\u016fkol, nic z toho nenasv\u011bd\u010dovalo o tom, \u017ee by tady mohl b\u00fdt \u017eivot. „I kdy\u017e \u017eivot, m\u016f\u017ee b\u00fdt \u017eivot n\u011bco tak nelidsky uva\u017euj\u00edc\u00edho“? T\u011b\u017eko \u0159\u00edct. Ale Kenneth o tom u\u017e nep\u0159em\u00fd\u0161lel. U\u017e vykro\u010dil vp\u0159ed a v\u011bd\u011bl, \u017ee nen\u00ed cesta zp\u00e1tky.
\n V\u0161echno to za\u010dalo d\u00e1vno p\u0159ed t\u00edm\u2026<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"colormag_page_container_layout":"default_layout","colormag_page_sidebar_layout":"default_layout","footnotes":""},"categories":[5,42],"tags":[],"class_list":["post-1888","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-prace-studentu","category-setkani-s-monstrem"],"yoast_head":"\n