Jay pomalu sestupoval po strm\u00e9 stezce, opatrn\u011b na\u0161lapoval, aby si nezvrtl kotn\u00edk a po celou dobu p\u0159em\u00fd\u0161lel, jak se z blahobytu a zaveden\u00e9ho \u017eivota ocitl tady, v m\u00e1lo dostupn\u00fdch hor\u00e1ch, u kmene, o n\u011bm\u017e v \u017eivot\u011b nesly\u0161el, u kmene, kter\u00e9mu m\u011bl pomoci a on, i kdy\u017e zde byl dlouhou dobu, st\u00e1le nev\u011bd\u011bl jak. Nakonec si lehl do jemn\u00e9 travi\u010dky, vystavil obli\u010dej slunci a odpo\u010d\u00edval.
\nU\u017e jako mal\u00fd chlapec m\u011bl zvl\u00e1\u0161tn\u00ed dar. Nejen \u017ee m\u011bl absolutn\u011b vyvinutou intuici, tak\u017ee uposlechl-li sv\u00e9ho vnit\u0159n\u00edho hlasu, v\u017edycky ud\u011blal dob\u0159e, ale tak\u00e9 m\u011bl vidiny. Obvykle se to t\u00fdkalo z\u00e1va\u017en\u00fdch rodinn\u00fdch ud\u00e1lost\u00ed, kdy se d\u00edky t\u011bmto vlastnostem dok\u00e1zal v\u017edy neomyln\u011b rozhodnout. N\u011bkdy vstoupil do m\u00edstnosti a vid\u011bl v n\u00ed lidi oble\u010den\u00e9 starod\u00e1vn\u00fdm zp\u016fsoben, kter\u00e9 nikdy jindy nespat\u0159il. N\u011bkdy jeho vnit\u0159n\u00ed zrak sm\u011b\u0159oval do budoucnosti. Zprvu byl v\u017edy zmaten, dokonce se ii b\u00e1l, ale pak si p\u0159ivykl.<\/p>\n
Odjak\u017eiva m\u011bl r\u00e1d v\u0161e \u017eiv\u00e9 kolem sebe, p\u0159\u00edrodu, zv\u00ed\u0159ata, od mala se potuloval po okol\u00ed domu a nosil matce v \u010depici r\u016fznou hav\u011b\u0165, kter\u00e1 podle n\u011bj pot\u0159ebovala pomoci a tu pak l\u00e9\u010dil. Nedalo velkou pr\u00e1ci zjistit, \u017ee t\u0159esouc\u00ed se zv\u00ed\u0159ata z\u00edskala klid dotykem jeho rukou, \u017ee r\u00e1ny se dotykem jeho rukou rychleji zaceluj\u00ed a to nejen zv\u00ed\u0159at\u016fm, ale i kamar\u00e1d\u016fm p\u0159i nespoutan\u00fdch d\u011btsk\u00fdch hr\u00e1ch, kter\u00e9 kon\u010d\u00edvaly nejedn\u00edm \u0161r\u00e1mem. Jay zastavoval kamar\u00e1d\u016fm krv\u00e1cen\u00ed z kolen, rozedran\u00fdch rukou jako zku\u0161en\u00fd ranhoji\u010d a zaj\u00edmav\u00e9, nikomu nep\u0159i\u0161lo divn\u00e9, \u017ee se krv\u00e1cen\u00ed zastav\u00ed, r\u00e1na se rychle zacel\u00ed, bolest pomine.
\nAni si nedovedl p\u0159edstavit nic jin\u00e9ho, ne\u017e \u017ee p\u016fjde studovat medic\u00ednu a o ni\u010dem jin\u00e9m ani jeho rodin\u011b neuva\u017eovali.
\nDalo by se o\u010dek\u00e1vat, \u017ee jako v\u00fdborn\u00fd student, kter\u00e9mu v\u011bdomosti \u0161ly jako by samy od sebe do hlavy, bude ter\u010dem z\u00e1visti ostatn\u00edch, ale nebylo tomu tak. Ostatn\u00ed studenti jaksi c\u00edtili, \u017ee je stvo\u0159en pro n\u011bco jin\u00e9ho, konec konc\u016f jeho laskav\u00e1 povaha nedovolovala lidem, aby jen nem\u011bli r\u00e1di. Od m\u011bl r\u00e1d v\u0161e \u017eiv\u00e9 kolem sebe a jak rostl a dosp\u00edval, pak do sv\u00e9 l\u00e1sky a laskavosti zahrnoval i ve\u0161ker\u00e9 lidstvo a zcela p\u0159irozen\u011b jej i v\u0161ichni lid\u00e9, se kter\u00fdmi se kdy setkal, milovali.<\/p>\n
Po studi\u00edch a z\u00edsk\u00e1n\u00ed nutn\u00e9 praxe si otev\u0159el vlastn\u00ed ordinaci, ale specializoval se na jemnou a plastickou chirurgii. Z\u00edskal si velk\u00fd v\u011bhlas a skromnou praxi pak se svou \u017eenou roz\u0161\u00ed\u0159il v malou, velmi vyhled\u00e1vanou kliniku, nebo\u0165 jeho schopnosti nez\u016fstaly lidem utajeny a \u0161\u00ed\u0159ily se mezi nimi velice rychle.
\nJayova man\u017eelka Gray byla rovn\u011b\u017e l\u00e9ka\u0159kou. Jej\u00ed \u0161t\u00edhl\u00e1 subtiln\u00ed postava, plach\u00fd \u00fasm\u011bv a mil\u00e9 jedn\u00e1n\u00ed nemohly nechat nikoho na pochyb\u00e1ch, \u017ee tito lid\u00e9 k sob\u011b pat\u0159\u00ed a skute\u010dn\u011b, zvl\u00e1\u0161t\u011b po narozen\u00ed dvou d\u011bt\u00ed se zd\u00e1lo, \u017ee nen\u00ed \u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00edho p\u00e1ru na Zemi.
\nAno, pravda, Jay m\u00edval prapodivn\u00e9 sny, ale nev\u011bd\u011bl, jak pat\u0159\u00ed k jeho \u017eivotu a tak nechal na osudu, zda mu vyjev\u00ed v\u00edce. V\u00edd\u00e1val ve sn\u00e1ch vysok\u00e9 hory, kter\u00e9 se zd\u00e1ly b\u00fdt tak bl\u00edzko sebe, \u017ee mezi n\u011b nelze vstoupit. Hory, kter\u00e9 se zd\u00e1ly b\u00fdt tak strm\u00e9, \u017ee je nelze zdolat. Hory, kter\u00e9 se zd\u00e1ly b\u00fdt tak nep\u0159\u00edstupn\u00e9, a\u017e b\u011bhal mr\u00e1z po z\u00e1dech. Vrcholy a h\u0159ebeny byly hol\u00e9, jak z nich v\u00edtr sv\u00e1l sn\u00edh, zasn\u011b\u017een\u00e9, pust\u00e9 a mraziv\u00e9, ml\u010d\u00edc\u00ed. Velik\u00e9 \u0161ed\u00e9 balvany rozset\u00e9 po svaz\u00edch jako obl\u00e1zky a jinak nic, ticho, studen\u00e9, pr\u00e1zdn\u00e9, velk\u00e9 ticho. P\u016fsobily impozantn\u011b a skoro a\u017e d\u011bsiv\u011b, jejich klid a majest\u00e1t nic nenaru\u0161ovalo. Na \u00fabo\u010d\u00ed obrovit\u00fdch hor se rovn\u011b vzp\u0159\u00edmen\u011b ty\u010dily k nebi stromy, nekone\u010dn\u00e9 \u0159ady strom\u016f, temn\u00e9 lesy.
\nJindy vid\u011bl ve snech divok\u00e9 lidi, polonah\u00e9, v r\u016fzn\u00fdch \u017eivotn\u00edch situac\u00edch, ale v\u017edy p\u016fsobili dojmem lid\u00ed \u0161\u0165astn\u00fdch. N\u011bkdy mu i p\u0159es den, p\u0159i pr\u00e1ci, p\u0159el\u00e9tla hlavou my\u0161lenka, co mu asi osud chyst\u00e1, \u017ee m\u00e1 \u010d\u00edm d\u00e1l \u010dast\u011bji tato skoro \u017eiv\u00e1 vid\u011bn\u00ed, ale ze zku\u0161enosti sv\u00e9ho \u017eivota v\u011bd\u011bl, \u017ee se asi dozv\u00ed v prav\u00fd \u010das, co m\u00e1 ud\u011blat. Zat\u00edm \u017eil sv\u00fdm radostn\u00fdm \u017eivotem, kter\u00fd d\u011blil mezi svou rodinu a pr\u00e1ci. V\u0161e se mohlo zd\u00e1t b\u00fdt stereotypem, ale nebylo tomu tak. Pacienti byli z r\u016fzn\u00fdch kon\u010din zem\u011b a m\u011bli r\u016fzn\u00e9 osudy a jak na klinice tr\u00e1vili n\u011bjakou dobu, r\u00e1di vypr\u00e1v\u011bli se z\u00e1jmem naslouchaj\u00edc\u00edmu doktorovi co je kdy v \u017eivot\u011b potkalo a ten si to velmi dob\u0159e zapisoval do sv\u00e9 geni\u00e1ln\u00ed pam\u011bti.<\/p>\n
Jednou v noci m\u011bl Jay zvl\u00e1\u0161t\u011b \u017eiv\u00e9 sny, ale i p\u0159es den v\u00eddal r\u016fzn\u00e9 hlou\u010dky t\u011bch zvl\u00e1\u0161tn\u00edch domorodc\u016f, ale tentokr\u00e1t byli posmutn\u011bl\u00ed a Jay c\u00edtil, \u017ee jeho osud se bl\u00ed\u017e\u00ed. A skute\u010dn\u011b: Za n\u011bkolik dn\u016f se na klinice objevil podivn\u00fd p\u00e1r. Sn\u011bd\u00fd \u010dlov\u011bk trochu divok\u00e9ho vzez\u0159en\u00ed s d\u011bv\u010d\u00e1tkem asi dvan\u00e1ctilet\u00fdm. I kdy\u017e byli oble\u010deni pokud mo\u017eno civilizovan\u011b, p\u0159ece jen bylo vid\u011bt, \u017ee p\u0159ich\u00e1zej\u00ed z divo\u010diny., Byli velice unaveni a velice pla\u0161\u00ed. P\u0159i prohl\u00eddce Jay zjistil, \u017ee d\u011bv\u010d\u00e1tko m\u00e1 o\u0161kliv\u00e9 jizvy, kter\u00e9 jej hyzdily. Mu\u017e mu \u0159ekl, \u017ee je to od divok\u00e9 ko\u010dky, kter\u00e1 jeho milovanou dceru Swebu napadla. (Jaye v\u016fbec nep\u0159ekvapilo, \u017ee mu\u017e mluvil jazykem, kter\u00e9mu rozum\u011bl jen on s\u00e1m, i kdy\u017e s\u00e1m nev\u011bd\u011bl, co to je za jazyk. Bylo mu ale zcela jasn\u00e9, \u017ee mu\u017e poch\u00e1z\u00ed z kmene, o kter\u00e9m se mu zd\u00e1valo, a \u017ee se t\u00edm jeho osud napl\u0148uje.)
\nZa pomoci sv\u00e9ho um\u011bn\u00ed, ale i sv\u00e9 vnit\u0159n\u00ed energie, l\u00e9\u010dil Jay d\u011bv\u010d\u00e1tko. Jeho otec odm\u00edtl sp\u00e1t v jin\u00e9m pokoji ne\u017e hol\u010di\u010dka, a tak kdy\u017e na\u0161li tvrdohlavce sp\u00e1t p\u0159ed jej\u00edm pokojem schoulen\u00e9ho v klub\u00ed\u010dku, nechali jej s dcerkou pohromad\u011b. Mu\u017e ztr\u00e1cel pomalu svou plachost a komunikoval s Jayem, tak\u017ee se dov\u011bd\u011bl, \u017ee jej za n\u00edm poslal jejich \u0161aman. Dlouhou cestu \u0161li \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b i p\u011b\u0161ky, aby odleh\u010dili koni, kter\u00fd t\u00e1hl voz\u00edk, na kter\u00e9m odpo\u010d\u00edvalo d\u011bv\u010d\u00e1tko.
\nMu\u017e vypr\u00e1v\u011bl Jayovi o sv\u00e9m kmeni a jemu, z pochopiteln\u00fdch d\u016fvod\u016f, p\u0159ipadalo v\u0161e d\u016fv\u011brn\u011b zn\u00e1m\u011b.
\nKmen, kter\u00fd \u017eil pod vysok\u00fdmi velehorami, nepot\u0159eboval dosud ke sv\u00e9mu \u017eivotu l\u00e9ka\u0159e. Na v\u0161e sta\u010dil jejich vlastn\u00ed \u0161aman a \u00fa\u017easn\u00e1 schopnost jejich vlastn\u00edch lid\u00ed, kte\u0159\u00ed dotykem rukou dok\u00e1zali l\u00e9\u010dit, zacelovat r\u00e1ny, zbavovat bolesti. Tuto vlastnost m\u011bli odjak\u017eiva, kam jejich pam\u011b\u0165 sahala. Byli to \u0161\u0165astn\u00ed lid\u00e9, kter\u00fdm okoln\u00ed p\u0159\u00edroda poskytovala v\u0161e co pot\u0159ebovali k \u017eivotu. Ochranu jim poskytovaly nep\u0159\u00edstupn\u00e9 hory. P\u0159ed n\u011bjakou dobou ov\u0161em jejich energie za\u010dala sl\u00e1bnout a oni nev\u011bd\u011bli pro\u010d. Bez t\u00e9to \u017eivotod\u00e1rn\u00e9 energie byl kmen odsouzen k z\u00e1hub\u011b, vym\u0159el by na nemoci, kter\u00e9 najednou nebyli schopni tito lid\u00e9 l\u00e9\u010dit. Jejich \u0161aman ve sv\u00fdch snech p\u0159i vz\u00fdv\u00e1n\u00ed Boha p\u0159i\u0161el na jedin\u00e9ho \u010dlov\u011bka, kter\u00fd jim mohl pomoci. Jay. A ten se za\u010dal chystat na cestu, nebo\u0165 v\u011bd\u011bl, \u017ee sv\u00e9mu osudu neunikne.<\/p>\n
Sweba se uzdravovala a jakmile p\u0159i\u0161el \u010das, kdy by m\u011bla opustit kliniku, za\u010dal i Jaye jeho vnit\u0159n\u00ed hlas nab\u00e1dat, aby se vydal na cestu a nutk\u00e1n\u00ed bylo tak siln\u00e9, \u017ee nebylo mo\u017en\u00e9 odolat. Jay ukon\u010dil posledn\u00ed p\u0159\u00edpravy a absolvoval nezbytn\u00e9 ritu\u00e1ly, mezi n\u011b\u017e pat\u0159ila nejen prosba za zdar jeho cesty, ale i pod\u011bkov\u00e1n\u00ed za milou a ch\u00e1paj\u00edc\u00ed Gray, je\u017e p\u0159evzala provoz kliniky do sv\u00fdch rukou.
\nNade\u0161el den, kdy se vydali na cestu. Jayovi se zd\u00e1lo, \u017ee cesta nebere konce a po celou dobu blaho\u0159e\u010dil osudu, \u017ee dok\u00e1zal udr\u017eovat sv\u00e9 t\u011blo pru\u017en\u00e9 a v kondici.
\nKone\u010dn\u011b se ocitli pod mohutn\u00fdmi horami, kde byla p\u0159\u00edroda tak \u010dist\u00e1 a nebe tak syt\u011b modr\u00e9, jak nen\u00ed nikde jinde vid\u011bt. Mohutn\u00e9 velehory se ty\u010dily do z\u00e1vratn\u00fdch v\u00fd\u0161ek. Ano, pozn\u00e1val to. To byly hory z jeho sn\u016f. Byl tady.
\nByla pro n\u011bj p\u0159ipravena chatr\u010d na okraji pralesa, kde h\u00fd\u0159ila p\u0159\u00edroda nev\u00eddanou pestrost\u00ed, zv\u00ed\u0159ata byla neboj\u00e1cn\u00e1, proto\u017ee jim nikdo neubli\u017eoval, j\u00eddlo rostlo na stromech, zkr\u00e1tka r\u00e1j na zemi.
\nDomorodci, su\u017eov\u00e1n\u00ed bolestmi, kter\u00e9 doposud neznali, byli skute\u010dn\u011b smutn\u00ed a s nad\u011bj\u00ed v o\u010d\u00edch pozorovali cizince, od kter\u00e9ho si jejich \u0161aman sliboval pomoc, a kter\u00e9ho v\u00eddal ve sv\u00fdch vidin\u00e1ch. \u0160aman mu vypr\u00e1v\u011bl, co u\u017e Jay v\u011bd\u011bl, o n\u00e1hl\u00e9 ztr\u00e1t\u011b jejich schopnost\u00ed a i kdy\u017e \u0161aman prosil bo\u017estvo, aby mu vr\u00e1tili energii, odpov\u011b\u010f Boha byla st\u00e1le stejn\u00e1. Jen cizinec jim mohl pomoci.<\/p>\n
Jako prvn\u00ed \u00fakol vid\u011bl Jay v navr\u00e1cen\u00ed sil lidem, kte\u0159\u00ed ch\u0159adli, v l\u00e9\u010den\u00ed nemocn\u00fdch. Ale i toto u\u017e se zd\u00e1lo b\u00fdt v po\u0159\u00e1dku a st\u00e1le nevid\u011bl sv\u016fj osudov\u00fd \u00fakol, st\u00e1le se domorodc\u016fm nevracela jejich b\u00fdval\u00e1 energie.
\nNad t\u00edm v\u0161\u00edm Jay p\u0159em\u00fd\u0161lel p\u0159i sv\u00e9m odpo\u010dinku p\u0159i sestupu do chatr\u010de. N\u011bco v\u0161ak bylo jin\u00e9 ne\u017e jindy. Ve vzduchu bylo n\u011bco, co zp\u016fsobovalo takov\u00fd p\u0159\u00edliv energie, a\u017e se mu to\u010dila hlava a brn\u011bly prsty. Udiven\u011b se rozhl\u00ed\u017eel kolem, co zp\u016fsobuje tento stav, co jej tak energeticky nab\u00edj\u00ed.
\nNemusel hledat dlouho. Okam\u017eit\u011b to uvid\u011bl. Ov\u00e1ln\u00fd k\u00e1men, kter\u00fd vypadal jako sklen\u011bn\u00fd, byl \u010derven\u00fd, ale pr\u016fhledn\u00fd a v n\u011bm n\u011bjak\u00e9 \u010d\u00e1rky. Snad zvl\u00e1\u0161tn\u00ed druh jantaru? Vstr\u010dil jej do kapsy a vzal dom\u016f. Ale doma nem\u011bl klidu, st\u00e1le si musel k\u00e1men prohl\u00ed\u017eet, byl kr\u00e1sn\u00fd, ano, kr\u00e1sn\u00fd, ale n\u011bco tajemn\u00e9ho vyza\u0159ovalo z t\u00e9 mrtv\u00e9 hmoty. I kdy\u017e d\u00e1vno nade\u0161el \u010das sp\u00e1nku, Jay sed\u011bl a prohl\u00ed\u017eel si k\u00e1men, kter\u00fd ve tm\u011b z\u00e1\u0159il. Byla to n\u00e1dhera.
\nA najednou to p\u0159i\u0161lo. Jako by se ocitl \u00fapln\u011b n\u011bkde jinde, ale v d\u016fv\u011brn\u011b zn\u00e1m\u00e9 p\u0159\u00edrod\u011b, ocitl se na cest\u011b, kterou se jde do hor, tam, kde domorodci ut\u00edkali jen p\u0159ed nebezpe\u010d\u00edm. Cesta se p\u0159ed n\u00edm rozvinula jaksi samoz\u0159ejm\u011b a zvala jej k pokra\u010dov\u00e1n\u00ed v ch\u016fzi. V tom procitl. Ano, to se mu zd\u00e1lo, ale sen pokro\u010dil d\u00e1l, ukazoval mu cestu. Mus\u00ed se na ni vydat. Nutk\u00e1n\u00ed bylo st\u00e1le siln\u011bj\u0161\u00ed, nemohl u\u017e netrp\u011blivosti vydr\u017eet, sbalil si nejpot\u0159ebn\u011bj\u0161\u00ed v\u011bci na cestu, trochu j\u00eddla, n\u00e1poj, spac\u00ed pytel, do \u0161\u00e1tku zabalil k\u00e1men a vy\u0161el. V\u011b\u0159il, \u017ee mu k\u00e1men bude ukazovat cestu. A skute\u010dn\u011b cesta ub\u00edhala rychle a u ka\u017ed\u00e9 k\u0159i\u017eovatky v\u011bd\u011bl p\u0159esn\u011b, kam se m\u00e1 d\u00e1t, nic k tomu nepot\u0159eboval. Byl si jist, \u017ee jde spr\u00e1vn\u011b.
\nJeliko\u017e vy\u0161el je\u0161t\u011b za tmy, k r\u00e1nu dorazil k \u00fapat\u00ed hor. Bylo jasn\u011b c\u00edtit, \u017ee je zde chladn\u011bji a Jay si pochvaloval, \u017ee si vzal tepl\u00e9 oble\u010den\u00ed i spac\u00ed pytel. Jako v\u017edy dob\u0159e ud\u011blal, \u017ee uposlechl svou intuici.
\nV dobr\u00e9m rozmaru vstoupil do hor. Ov\u0161em pokra\u010dovat v cest\u011b po skal\u00e1ch v\u016fbec nebylo tak jednoduch\u00e9, jak se zprvu zd\u00e1lo. Musel se st\u00e1le d\u00edvat kam \u0161lape, v\u017edy musel nap\u0159ed zkusit jestli k\u00e1men, na kter\u00fd se chce postavit, nen\u00ed uvoln\u011bn\u00fd, \u0161ikovn\u011b se vyv\u00e1\u017eit a ud\u011blat dal\u0161\u00ed krok. Na dn\u011b \u017elebu, ve kter\u00e9m se st\u0159et\u00e1vala \u00fapat\u00ed dvou p\u0159ilehl\u00fdch masiv\u016f bylo vyschl\u00e9 koryto, ale to neprob\u00edhalo p\u0159\u00edmo, vinulo se ost\u0159e, jak do sebe hrany hor zapadaly jako prsty sepjat\u00fdch rukou.
\nStoupal vzh\u016fru a p\u0159es ve\u0161kerou \u00fanavu musel obdivovat hru sv\u011btel a barev, kterou mu hory p\u0159ipravovaly. Barvy zde byly mnohem jasn\u011bj\u0161\u00ed a syt\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e kdykoliv jinde a n\u011bkdy se mu stalo, \u017ee kolem jeho oble\u010den\u00ed a rukou krou\u017eila barevn\u00e1 sv\u011btla, kter\u00e1 se pohybovala z\u00e1rove\u0148 s t\u00edm. Byla to p\u0159\u00edjemn\u00e1 z\u00e1bava. Ale u\u017e byl unaven\u00fd, odpo\u010dal si chv\u00edli, ale vnit\u0159n\u00ed hlas jej st\u00e1le ponoukal, aby \u0161el d\u00e1l. Nikdy v \u017eivot\u011b nebyl tak s\u00e1m. Ale pust\u00e1 p\u0159\u00edroda kolem n\u011bj nep\u016fsobila na n\u011bj t\u00edsniv\u011b, neb\u00e1l se. Prolezl dal\u0161\u00edm z\u00e1krutem a dal\u0161\u00edm a dal\u0161\u00edm. Jednu chv\u00edli m\u011bl u\u017e pocit, \u017ee toho m\u00e1 dost, \u017ee u\u017e to d\u00e1l nejde, \u017ee mu ta proklet\u00e1 hora u\u017e dal\u0161\u00ed z\u00e1krut p\u0159ipravit nesm\u00ed. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee p\u0159i\u0161ly dal\u0161\u00ed a on se se v\u0161\u00edm sm\u00ed\u0159il. Pak najednou dostal pocit, \u017ee se bl\u00ed\u017e\u00ed k c\u00edli sv\u00e9 cesty. Nap\u00ednal zrak a skute\u010dn\u011b, za dal\u0161\u00edm z\u00e1krutem se jakoby z\u00e1zrakem hory malou\u010dko rozestoupily a on se ocitl p\u0159ed plo\u0161inou, ke kter\u00e9 se dostal po jak\u00fdchsi sch\u016fdc\u00edch. Tu ho uvid\u011bl na druh\u00e9m konci plo\u0161iny. Hr\u016fzou se mu podlomila kolena. N\u011bco takov\u00e9ho skute\u010dn\u011b ne\u010dekal.
\nObr, vzd\u00e1len\u011b podobn\u00fd \u010dlov\u011bku, tam st\u00e1l jako p\u0159ikovan\u00fd a d\u00edval se na n\u011bj. \u201eM\u00e1\u0161 n\u011bco, co mi pat\u0159\u00ed\u201c, promluvil jako by hlasem stroje a Jay nebyl schopen vydat ani hl\u00e1sek, jen k n\u011bmu vzt\u00e1hl ruce s kamenem zav\u00e1zan\u00fdm v \u0161\u00e1tku. Obr mu k\u00e1men vzal, pokynul a na jeho \u00fazk\u00fdch rtech se objevilo n\u011bco, co mohlo b\u00fdt pochopeno jako \u00fasm\u011bv.
\nJay se za n\u00edm vydal. Vstoupili mezi hory a tam se p\u0159ed n\u00edm objevila kosmick\u00e1 lo\u010f, l\u00e9taj\u00edc\u00ed tal\u00ed\u0159.Obr\u016f se najednou vyno\u0159ilo v\u00edce, zd\u00e1lo se, \u017ee sp\u011bchaj\u00ed k lodi a ten prvn\u00ed pob\u00eddl Jaye, aby s n\u00edm ve\u0161el dovnit\u0159.Uk\u00e1zal mu lo\u010f a ani\u017e by mluvil, \u0159ekl mu o tom, \u017ee byl vysl\u00e1n se svou pos\u00e1dkou na prohl\u00eddku Zem\u011b ze sv\u00e9 planety, kter\u00e1 kdysi v prav\u011bku na Zemi tak\u00e9 p\u0159ist\u00e1la a jej\u00ed\u017e pos\u00e1dka se zde zdr\u017eela d\u00e9le ne\u017e nyn\u00ed.
\u201eNem\u00e1m \u010das na dlouh\u00e9 \u0159e\u010di\u201c, my\u0161lenkov\u011b sd\u011blil Obr, \u201ecesta k n\u00e1m ti trvala d\u00e9le, ne\u017e jsme mysleli\u201c, Jmenuji se Kuake a nikdy na tebe nezapomenu. V\u00edm, \u017ee jsi m\u011bl p\u0159ij\u00edt ty, abys mi doru\u010dil n\u00e1\u0161 k\u00e1men. V\u00edm, \u017ee jsme ub\u00edrali domorodc\u016fm energii a my zde nejsme pro to, abychom lidstvu \u0161kodili, ale abychom p\u0159inesli na na\u0161i planetu zpr\u00e1vu o tom, jak pokra\u010duje to, co na\u0161i p\u0159edkov\u00e9 zde zaseli. Ty jsi ten, kdo m\u00e1 tu zpr\u00e1vu p\u0159evz\u00edt. Jste na\u0161imi potomky a my nedovol\u00edme, aby lidstvo vyhynulo. P\u0159ijde \u010das, kdy n\u00e1s budete pot\u0159ebovat, kdy sami budete cht\u00edt zni\u010dit svou planutu a tehdy p\u0159ilet\u00edme znovu, zjev\u00edme se v\u00e1m, budeme s lidstvem komunikovat a zabr\u00e1n\u00edme v\u00e1m v tom, abyste zni\u010dili na\u0161e d\u00edlo. Obyvatel\u00e9 na\u0161\u00ed planety cht\u011bj\u00ed, aby toto poselstv\u00ed p\u0159evzal \u010dlov\u011bk, kter\u00fd sv\u00fdmi vlastnostmi p\u0159evy\u0161uje ostatn\u00ed a t\u00edm jsi ty. Dnes je doba n\u00e1vratu a my m\u00e1me v\u0161e p\u0159ipraveno. A\u017e p\u0159ijde n\u00e1\u0161 \u010das, upozorn\u00edm t\u011b na to. Schovej se mezi sk\u00e1ly a odvra\u0165 tv\u00e1\u0159. V m\u00e9 mysli z\u016fstane ale na\u0161e setk\u00e1n\u00ed nav\u017edy. Bu\u010f sbohem, n\u00e1\u0161 \u010das je zde.
\nA \u00fa\u017easl\u00fd Jay odvr\u00e1til tv\u00e1\u0159, a kdy\u017e po drahn\u00e9 dob\u011b vzhl\u00e9dl vzh\u016fru, uvid\u011bl l\u00e9taj\u00edc\u00ed tal\u00ed\u0159, jak se nesly\u0161n\u011b vzdaluje pry\u010d a pod n\u00edm se vzn\u00e1\u0161el obraz postavy Kuakeho, kter\u00fd mu kynul.
\nRychle, aby jej v hor\u00e1ch nep\u0159epadla tma se vracel zp\u00e1tky. Zcela vy\u010derpan\u00fd do\u0161el do sv\u00e9 chatr\u010de a prospal dva dny.
\nKdy\u017e se vr\u00e1til k domorodc\u016fm, vid\u011bl jen sam\u00e9 rozz\u00e1\u0159en\u00e9 tv\u00e1\u0159e, ruce, kter\u00e9 jej hladily a laskaly. Vid\u011bl, \u017ee jeho dobrodru\u017estv\u00ed skon\u010dilo.
\nZa\u010dal se chystat na cestu dom\u016f.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
Jay pomalu sestupoval po strm\u00e9 stezce, opatrn\u011b na\u0161lapoval, aby si nezvrtl kotn\u00edk a po celou dobu p\u0159em\u00fd\u0161lel, jak se z blahobytu a zaveden\u00e9ho \u017eivota ocitl tady, v m\u00e1lo dostupn\u00fdch hor\u00e1ch, u kmene, o n\u011bm\u017e v \u017eivot\u011b nesly\u0161el, u kmene, kter\u00e9mu m\u011bl pomoci a on, i kdy\u017e zde byl dlouhou dobu, st\u00e1le nev\u011bd\u011bl jak. Nakonec si lehl do jemn\u00e9 travi\u010dky, vystavil obli\u010dej slunci a odpo\u010d\u00edval.
\nU\u017e jako mal\u00fd chlapec m\u011bl zvl\u00e1\u0161tn\u00ed dar. Nejen \u017ee m\u011bl absolutn\u011b vyvinutou intuici, tak\u017ee uposlechl-li sv\u00e9ho vnit\u0159n\u00edho hlasu, v\u017edycky ud\u011blal dob\u0159e, ale tak\u00e9 m\u011bl vidiny. Obvykle se to t\u00fdkalo z\u00e1va\u017en\u00fdch rodinn\u00fdch ud\u00e1lost\u00ed, kdy se d\u00edky t\u011bmto vlastnostem dok\u00e1zal v\u017edy neomyln\u011b rozhodnout. N\u011bkdy vstoupil do m\u00edstnosti a vid\u011bl v n\u00ed lidi oble\u010den\u00e9 starod\u00e1vn\u00fdm zp\u016fsoben, kter\u00e9 nikdy jindy nespat\u0159il. N\u011bkdy jeho vnit\u0159n\u00ed zrak sm\u011b\u0159oval do budoucnosti. Zprvu byl v\u017edy zmaten, dokonce se ii b\u00e1l, ale pak si p\u0159ivykl.<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"colormag_page_container_layout":"default_layout","colormag_page_sidebar_layout":"default_layout","footnotes":""},"categories":[5,42],"tags":[],"class_list":["post-1876","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-prace-studentu","category-setkani-s-monstrem"],"yoast_head":"\n