Runy – komentáře

Runy, tajemné symboly vyryté do kamenů, zbraní nebo kouzelných runových hůlek, se objevují všude, kam při svých výbojích dorazili obávaní germánští válečníci
Runové symboly se podle historiků vyvinuly z etruského písma (které bylo zároveň předchůdcem latinky) v podhůří Alp (v jednom textu jsem dokonce narazil na možnost, že runy vznikly v České kotlině 🙂 a rozšířily zejména na sever, ale také do dnešního Rumunska. Nejstarší nalezené artefakty s runovými znaky jsou datovány do 1. století našeho letopočtu, ale předpokládá se, že runy se používaly už o 200 let dříve. Konec používání tzv. staršího futharku (nejznámější ucelená runová řada) pak můžeme umístit do 7. nebo 8. století n.l.
Později na svých kořistných cestách do celého světa rozšířili svou vlastní verzi run Vikigové. Poslední, značně zjednodušená runová řada se v severských zemích používala až do 18. století při tisku kalendářů.
Na přelomu devatenáctého a dvacátého století pak runy prožily svůj „comeback“ v péči německého mystika Guido von Lista a jeho následovníků. Tyto „badatele“ ovšem více než runová magie zajímalo pozvednutí německé národní hrdosti a co o runách nevěděli, prostě si vymysleli. Výsledkem byla (a dodnes bohužel je) směs historické skutečnosti a pustých výmyslů, kterou později použilo ve své ideologii vedení nacistického Německa. Po dlouhé nadvládě křesťanství, jehož představitelé „ďábelské“ runy potírali na každém kroku, dostal tento zajímavý magický systém navíc nálepku „nacistická symbolika“ a informací o něm je dodnes k sehnání poskrovnu.
V současnosti dochází v rámci uvolnění náboženských omezení a hlavně díky vzedmuté vlně zájmu o mystiku také k renesanci runové magie. Svým dílem k tomu chceme přispět i my a proto Vám nabízíme možnost seznámit se s runovou symbolikou. Informace o runách a severské mytologii budeme na stránkách postupně doplňovat. Pokud máte nějaké nápady, postřehy nebo připomínky, prosím napište nám.

Mytologický původ run
Runy podle severského mýtu vytvořil nejvyšší severský bůh-hrdina Odin. Poté, co se na devět dnů přibodl svým kopím ke stromu světa – jasanu Yggdrasilu – a tak se sám sobě obětoval, spatřil runy – symboly, které mu umožnily vidět linie osudu, ale také do nich zasahovat. Stejnou moc pak dal i lidem, kteří se naučili runy používat.

Věštění a čáry
S runami je tedy více než psaní zápisů spojeno věštění (a další magické operace) – popisuje jej mimo jiné i Tacitus ve svém spisu o Germanii. S prosazováním křesťanství, které nedovoluje provozovat věštectví a čarodějnictví, upadly runy jako primárně magický nástroj v nemilost a posléze téměř v zapomnění.
Metodika věštění z run není posána nijak přesně – jisté je pouze to, že runy, vyryté do kousků dřeva či kamene se házely (metaly) na čisté plátno.
Posléze se pravděpodobně poslepu vybíraly tři nebo devět run, jejichž pořadí a význam se vykládal.
V současnosti se můžete setkat s mnoha návody, jak runy vykládat. Hojně se nyní využívá jiná – o něco jednodušší – metoda – náhodné vytažení run z váčku, ve kterém jsou uchovávány. Losuje se jedna runa pro rychlé zodpovězení otázky, tři pro lepší orientaci u složitějších problémů a devět (někdy postupně po trojicích) pro úplný výklad situace.
Poznámka: Oblíbený postup skládání tažených run do „Keltského kříže“, který někteří vykladači používají, nemá s runami mnoho společného a podle mého názoru se hodí spíše pro výklad karet.
Úplně jiný způsob vychází z informace, že runy se házely na plátno. Kameny se metnou na plátno a výklad se provádí z těch, na kterých je viditelný runový symbol. Vzájemná pozice run se může nebo nemusí brát v potaz. Pokud ano, vykladač si na místo dopadu kreslí obrazce (tři soustředné kruhy, kruh rozdělený na osm dílů – způsobů je více) a k významu runy doplňuje význam místa, kam jednotlivé runové kameny dopadly. Tento způsob tedy přidává k runovému výkladu i geomantické praktiky.
Některé prameny berou pro výklad v potaz i orientaci runy – „normální“ nebo obrácená. Je to zajisté velké ulehčení při výkladu, můžeme-li vzyloučit jednu část významů, ale obávám se, že toto zjednodušení má svůj původ opět ve výkladu karet a na runy (které se často psaly různě, u některých nelze obrácenou pozici určit a při metání padají orientovány do všech směrů) se dá aplikovat jen těžko. Severská mytologie prakticky nezná rozdělení na čisté dobro a zlo (čímž se blíží realitě života více než jiné) a tak i runy často nesou s tím „dobrým“ i ono „zlé“ jako nedělitelnou součást.

On-line věštba V naší on-line věštírně si můžete vyzkoušet první dvě zmíněné metody. Chcete-li jednoduchou odpověď na otázku, „vytáhněte“ si jednu runu. Ta vypovídá o Vaší současné situaci. U složitějších otázek a situací se na svůj osud – Wyrd – zeptejte tří Noren – severských sudiček – a ony vám dají úplnější odpověď, včetně možné budoucnosti.
První z nich – Urd – vyjeví to, co se stalo – minulost. Druhá – Verdandi – ukáže přítomnost. Podle toho, co zjistíte od nich, je třeba postupovat při výkladu třetí runy, které vládne Skuld – to, co bude. Ta ukazuje buď možnou budoucnost, která nastane, pokud se dané podmínky nezmění, nebo nevyhnutelný osud, který nemůžete změnit. Pozor, Norny často řídí i osud bohů!

Přeji Vám hodně radosti!

Magický původ a určení run
Každý národ či kulturní okruh měl soustavu znaků, které mu byly dány v mýtickém čase zpravidla nějakým bohem či poslem bohů. Tyto znaky byly chápány jako posvátné a bylo s nimi tak nakládáno. Pracovat se znaky uměl jen malý okruh zasvěcenců, kteří jich využívali především ke spojení s božskými silami a jejich prostřednictvím i k ovlivňování událostí, důležitých pro společenství lidí daného okruhu, národa či kmene.
Znaky byly posvátné v nejniternějším slova smyslu – byly zasvěceny některému z bohů či vyšších inteligencí a díky tomuto spojení získaly i atributy, jež jim daná inteligence či bůh propůjčovaly. Právě vlivem spojení s určitými idejemi mohly znaky magicky působit v rukou těch, kdož měli klíč v podobě posvátného vědění. Bez něho znak nepůsobí.
Runy patřily mezi posvátné znaky od nepaměti, podobně jako jižněji a západněji v Evropě znaky staroegyptské, hebrejsko-aramejské, řecké a z malé míry i latinka. I ony se původně využívaly výhradně pro magické účely, tedy pro spojení s božstvy. Až později, když lidé začali být bohům vzdáleni, se runy staly písmem a byly takto používány zejména severskými kmeny.
Magická je též kontrukce či podoba run, která vychází – tak jako u dalších posvátných písem – z kosmologických učení. Severské národy zastávaly teorii ohně a ledu: Celý vesmír byl vytvořen z dvou protikladných sil – ohně a ledu – a vyvíjí se v cyklech. Na konci každého cyklu přichází nepředstavitelné kataklysma. Svět je při něm střídavě zaplavován ohněm či ledem. Jinými slovy v době mezi těmito vesmírnými katastrofami vzniká smíšením obou substancí prostor pro utvoření hmoty a pro život tak jak jej známe.

Toto učení odpovídá nauce o cyklech, tradované již od atlantských dob: Dle ní je svět střídavě zaplavován vodou a ohněm. Změnu vody v led u seveřenů lze zajisté velmi dobře pochopit.
Každá runa je proto – podobně jako celý vesmír – složena z ohně a ledu. Oheň je runa Ken, led je runa Isa – užívá se i název Is. Všechny ostatní runy lze rozložit na tyto dvě.
V dnešní době se run užívá k účelům profánním – k věštění. Magické účely nejsou akceptovány anebo byly neznalými překrouceny do zcela nefunkční podoby. Podobný osud mají i další, původně magické nauky, např. tarot nebo I-Ging.
Přízeň bohů nechť je s Vámi!
Lilith Kotha

Č.	Název	Starší název	Symbol
1	Feoh	Dobytek	ᚠ
2	Ur	Zubr	ᚢ
3	Thorn	Trn	ᚦ
4	As	Bůh	ᚨ
5	Rad	Jízda	ᚱ
6	Ken	Pochodeň	ᚲ
7	Gyfu	Dar	ᚷ
8	Wyn	Radost	ᚹ
9	Hagal	Krupobití	ᚺ
10	Nyd	Nouze	ᚾ
11	Isa	Led	ᛁ
12	Jera	Rok	ᛃ
13	Eoh	Tis	ᛇ
14	Pertho	Figurka	ᛈ
15	Eolh	Los	ᛉ
16	Sig	Slunce	ᛋ
17	Tyr	Tyr	ᛏ
18	Beorc	Bříza	ᛒ
19	Eh	Kůň	ᛖ
20	Man	Člověk	ᛗ
21	Lagu	Voda	ᛚ
22	Ing	Frey	ᛜ
23	Odal	Půda	ᛟ
24	Dag	Den	ᛞ
25	Wyrd	Osud	—

Feoh – Dobytek

Dobytek byl pro staré národy symbolem bohatství, které je možno vzít a odnést. Používal se jako platidlo i jako zdroj potravy – tedy hovoří o majetku a schopnosti nakládat s ním. Tento majetek je možné získat jak prací, tak díky náhodě, třeba výhrou, kterou runa někdy předpovídá. Zároveň je otázkou – nakládáme se svým vlastnictvím (hmotným i duševním) správně? Dokážeme jej nejen získat, ale také se o něj rozdělit?
Nemocným Feoh dává naději na brzké uzdravení. Lidé, kteří ochořeli, se v minulosti často ukládali do chléva mezi ustájená hospodářská zvířata, kde bývalo tepleji než v domě.
Nepříjemnou událostí, kterou tato runa někdy předvídá, je požár. V dnešní době můžeme mluvit spíše o nehodě způsobené nedbalostí, před kterou nás runa varuje.

Ur – Zubr

Zubr evropský, vyhubený v 17. století, byl znám zejména pro svou sílu a zarputilost, s níž překonával překážky. Tato runa tedy symbolizuje úsilí, které je potřeba něčemu věnovat – zároveň naznačuje, že máme dostatek sil k dosažení cíle. Možná nám chybí trpělivost a tak se zdá, že se něco nedaří. Není to ale pravda.
Velkou sílu (moc) je ale třeba mít stále pod myšlenkovou kontrolou. Je vhodné ještě jednou přezkoumat důvody, které nás vedou k danému jednání. Jsme vůči sobě čestní? Stojíme skutečně o cíl svého úsilí? Nebude vynaložená námaha zbytečná? Nezneužíváme svou moc?

Thorn – Trní

Trní je odolné a nepříjemné každému tvoru, který se do něj zaplete. Z toho důvodu bylo často jako pasivní ochranný prostředek vysazováno kolem posvátných nebo magických míst. V tomto významu lze tedy říci, že se máme připravit na případné nezvané hosty nebo neočekávané události. Runa obvykle předpovídá bolestnou zkušenost. V této souvislosti se též můžeme ptát: Nejsem někomu, možná zaslouženě, „trnem v oku“?
Tato runa je zároveň spojována s Odinovým synem Thorem, kterého známe zejména díky hromovému kladivu Mjolnir, jímž vládne. Tento Ás je výborným válečníkem, svou silou udržuje světový pořádek, ale zároveň je velice prchlivý. Runa Thorn také může předpovídat dobrou zprávu nebo nutnost rychle se rozhodnout v důležité záležitosti.

As

Runa je znamením Odina, nejvyššího boha severských legend, hlavu jedné z důležitých božských rodin (druhou pak byli Vanové, z nichž pochází například dvojčata Frey a Freya). Odin je mocný bůh, vládne jak silou, tak svou modrostí a znalostmi. Neustále touží po vědění, mnohdy za něj platí vysokou cenu – aby se mohl napít ze studny znalostí, obětoval vlastní oko, aby získal tajemství run, visel devět dní na jasanu světa Yggdrassilu. Odin je nejvyšším severským bohem, ale mnozí mu vytýkají, že nevládne spravedlivě a nadržuje svým oblíbencům.
Asa symbolizuje vědění (hlavně šamanské a magické), znalosti a chytrost při jejich užívání. Vypovídá o síle osobnosti a schopnosti přesvědčit okolí. Negativním aspektem této runy je ale zneužívání znalostí k osobnímu prospěchu na úkor druhých.

Rad

Cesta vždy symbolizuje změnu prostředí nebo návyků. V minulosti se cestovalo zejména za obchodem a proto můžeme říci, že runa předpovídá nalezení správného směru a vykročení tam, kde nás čeká zisk – finanční nebo duchovní, záleží na souvislostech.

V duchovní oblasti půjde zejména o výměnu informací. Dalším významem této runy je sex, opisovaný seveřany jako jízda místností. Tento výklad je naprosto logický – sexuálním spojením většinou něco získáme, ať už pocit uspokojení nebo konečné „ano“ milované bytosti. Runa nám tedy doporučuje neváhat a „jít do toho“.

Ken – Pochodeň (nebo louč)

byla dlouhá staletí jediným bezpečným zdrojem světla ve většině domácností. Runa Ken ve výkladu často znamená nemoc, zdravotní obtíže – tam, kde jsou nemocní, se za nocí svítívá kvůli péči o ně. V jiném významu ale Ken značí duchovní světlo, osvícení, náhlé poznání přicházející z nečekaného směru.

Ken je jedna ze základních run, jejím protikladem je Iso, led. Ken značí božský oheň, původní a nespoutaný, který vnáší do ledových plání jas a dává tak vzniknout tomuto světu. Člověk si tento oheň nese v podobě pochodně, která též symbolizuje vnitřní světlo, božský oheň uložený v každém člověku. Do chmurné nejistoty, temnoty problémů, vcházíme s planoucí pochodní, stíny ustupují jasu plamene a my docházíme k vhodnému a tvořivému řešení.

Gyfu – Dar

je odedávna aktem velkorysosti, ale také spojení, smlouvy. Dárce, který obětuje něco svého ve prospěch obdarovaného, si jej zavazuje a obvykle předpokládá, že dar nezůstane neoplacen. Runa Gyfu je předzvěstí obchodních smluv, partnerských (manželských) vztahů nebo přátelství.

Následkem zvyku, podle kterého obdarovaný musí dar oplatit stejně nebo více hodnotným, docházelo v minulosti ke spojování rodů manželským svazkem, aby se předešlo postupnému chudnutí díky neustále rostoucí hodnotě vyměňovaných darů. Jistým druhem daru je i služba, pomoc v nesnázích, kterou může runa Gyfu slibovat, popřípadě nás k ní vybízet.

Wyn

Dosáhneme-li nějakého cíle, je to dobrý důvod k oslavě. Sdílená radost se násobí a po požití dobrého nápoje je pocit štěstí, harmonie a soudržnosti ještě silnéjší. Severská mytologie popisuje Odinovo sídlo, Vallhalu, jako místo, kde se hrdinové-bojovníci, které přinášejí Valkýry na okřídlených koních přímo z bitev, ve kterých padli, celé dny cvičí v boji, aby pak večer mohli (poté, co jim Odin vyléčí utržená zranění) hodovat a pít v nekonečných oslavách.

Po dlouhé oslavě v našem světě je ovšem pocit radosti zatlačen do pozadí, většinou únavou a nevolností. Runa Wyn může předpovídat úspěch v současném konání a radost z něj, ale také to, že úkol, který si nabíráme, je pro nás příliš velký a nebudeme jej schopni splnit. Také varuje před nemírným užíváním omamných látek.

Druhý Aett náleží Heimdallovi, Odinovu synovi, strážci Ásgradu. Tyto runy symbolizují pasivní prvky, to s čím se pracuje a takové skutečnosti, které jsou mimo aktivitu člověka. Objekt.

Hagal – Krupobití

je pohroma, kterou není možné předvídat, symbol projevu vyšších sil, na které člověk nemá vliv. Je to vychýlení základních sil z rovnováhy. Runa Hagal tedy naznačuje nevyhnutelnou nehodu nebo jiný jev, kterému se nelze ubránit, ať pro to uděláme cokoli. V hlubším smyslu popisuje nutnou změnu nebo zkušenost, kterou je třeba získat. Ať bude jakkoli tvrdá, může nám pomoci v našem nazírání na svět – dosavadní situace už byla neudržitelná.

Je spojována s bohem Heimdallem, strážcem duhového mostu Bifrostu (spojujícího Midgrad, zemi lidí, s Asgradem, zemí Ásů), který v jedné ze svých podob naučil lidstvo obdělávat půdu a používat runy. Je nazývána Matkou run a všechny ostatní runy prý vzešly z ní.

Nyd – Chudoba

provází mnohé z nás od narození, někdo do ní upadne vlastní vinou, jiný nešťastnou náhodou, pro nikoho ale není příjemná. Někdo se z ní ale dokáže vymanit – často díky usilovné trpělivé práci. Runa Nyd pak nejen ukazuje nějaký nedostatek, ale také dává naději, že naše dřina nám přinese toužebně očekávaný úspěch.

V oblasti vztahů, zejména partnerských, může být upozorněním – něco zde chybí, tímto způsobem se nedá pokračovat. Řešením v tomto případě může být jak pokus o změnu, tak ukončení vztahu. Snad největší službu nám tato runa poskytuje v oblasti duchovna. Poznat, že nám zde něco chybí, je narozdíl od finanční, zdravotní nebo partnerské situace pro nás samotné téměř nemožné a pokud nám něco takového naznačuje naše okolí, míváme tendenci nevěřit tomu.

Isa – Led

tedy pevná hmota, která se může proměnit ve vodu, je podle severské mytologie prazákladem všeho. Při souboji s ohněm, živou energií, se mění ve hmotu, z níž je složen svět. Runa Isa popisuje stabilitu, ale takovou, která se brání změnám, tedy ztuhlost, zkostnatělost, zamrznutí. Něco – ať už vnější síly nebo jen naše lenost a neochota – nás drží na místě a nedovoluje nám postupovat kterýmkoliv směrem. Připomínáme osádku lodi, která uprostřed zamrzlého jezera čeká na jaro, kdy pomyslný světový oheň přemění led ve vodu, ve které bude moci znovu plout.

Pokud se ale nebudeme pohybovat, led nás může zmrazit, rozdrtit svou pomalou neúprosnou silou a učinit součástí sebe sama. Možná bude lepší využít pevnosti ledového příkrovu, opustit loď a přejít někam jinam dříve, než nás stávající situace příliš vyčerpá. Zároveň Isa při výkladu posiluje vliv jiných run – je potenciálním zdrojem, u kterého dosud není jisté, jak bude využit. Je třeba jej teprve nalézt a probudit, zapálit oheň, led přeměnit na vodu, ze které pak můžeme uvařit jídlo.

Jera

Je čas završit práci, sklidit její výsledky a runa Jera nám dává naději, že úroda bude bohatá. Poté nás ovšem s největší pravděpodobnosti čeká práce další. Jera kromě žní značí též rok – cyklické období a jeho rytmus, který vládne životu člověka i bohů. Jera je též konec, který je zároveň začátkem něčeho dalšího.

Nemá smysl se tomu jakkoli bránit – stejně dobře bychom se mohli pokoušet zadržet zralé obilí v klasech.

Eoh – Tis

strom vysazovaný dodnes velmi často na hřbitovech má strážit mrtvé a této runě se snad proto říká Runa smrti. Ale tak jako stateční válečníci žijí ve Vallhalle další život bez větších starostí, nabízí i nám Eoh přerod, změnu tísnivé situace. Eoh ale také může nabádat ke změně životního postoje, k aktivní obraně před nepříznivými vlivy, převzetí osudu do vlastních rukou.

Tis se totiž v minulosti používal k výrobě luku, zbraně, k jejímuž ovládání je potřeba více zručnosti než síly. Při správném užití ale dokázala lidem pomoci i proti přesile a zajistit dostatek potravy. Je tedy hlavně na nás, zda se ubráníme a co si v životě „ulovíme“.

Peorth

V severských deskových hrách jde většinou jedné straně o poražení protivníka, kdežto druhá strana musí uniknout z hrací desky. Figurka v deskové hře je zdánlivě „obětí“ svého postavení, může pouze reagovat na tahy. V rukou dobrého hráče ale může být vedena k vítězství podle daných pravidel. Ta jsou sice neměnná, ale poskytují volnost výběru tahů. Peorth nás vybízí k dalšímu přemýšlení o situaci a naznačuje, že existují možnosti řešení, byť je není vždy na první pohled vidět.

Dalším významem této runy je ženskost a ženská plodnost, možná také proto, že žena v historické společnosti byla také jakousi zdánlivou figurkou, které vládne někdo jiný – ale pouze venku, před dveřmi rodinného sídla. Uvnitř domu byly mnohdy svrchovanými vládkyněmi celé rodiny a muži se jim neodvážili odporovat. Zlí jazykové říkají, že Vikingové vyráželi na dlouhé kořistné výpravy jen proto, aby unikli svým hádavým ženám. Runa proto značí tajemství a vše co se odehrává za zavřenými dveřmi, ať už tyto dveře vedou kamkoliv.

Eolh

Jedním ze zajímavých zvířat severské přírody je los. Má poměrně klidnou povahu, ale cítí-li se ohrožen, může zaútočit a jeho mohutné paroží se mění v mocnou zbraň.

Runa Eolh tedy předvídá starostlivou péči, ochranu, jaké se dostává mláďatům a dětem, a v jejím rámci i možnou „obranu útokem“, preventivní úder proti všemu, co by potenciálně mohlo ohrožovat.

Sig – Slunce

každý den vítězí nad temnotou a proto se runa Sig nazývá též Runou vítězství. Pro seveřany bylo Slunce božštější a vzácnejší než pro nás, kteří si slunečního svitu užijeme více. V archaických představách byl jeho svit znamením přízně bohů, příslibem úspěchu. Slunce je vlídným projevem božského ohně, který hřeje, nepálí.

Dává nám naději na dosažení cíle, onoho pomyslného (pro dávné mořeplavce naprosto reálného) přístavu, vítězství nad náhodnými vlivy, se kterými se denodenně musíme potýkat. Radí nám vytrvat v úsilí.

Třetí Aett je zasvěcen Tyrovi z rodu Ásů, Odinovu synovi, pánu spravedlnosti. Symbolizuje především aktivitu projevenou navenek a odezvu na ni, čili vše co je spojeno s rovnováhou subjektu a objektu.

Tyr – Severský bůh

Tyr je strážcem nestranné spravedlnosti. Jeho runa slibuje dokonale spravedlivý soud, který rozhodne vždy ve prospěch té strany, která je skutečně v právu, bez ohledu na zisk nebo ztrátu, která tím vznikne. Varuje ale před nečestným jednáním, byť by bylo jakkoli výhodné pro celek. Aby ale situace nebyla tak jednoduchá, je třeba chápat spravedlnost skutečně v božském, absolutním smyslu, nikoliv jako spravedlnost lidskou. Tyrova runa je proto především znamením rovnováhy principů, jak dokládá následující legenda:

Když se Ásové rozhodli spoutat vlka Fenriho, divokého a krutého tvora, který ohrožoval všechno a všechny, vzali kouzelné provazy, šli za ním a přesvědčovali jej, že pouze chtějí vyzkoušet jeho sílu a kdyby se z pout nevyprostil, rozváží jej. Fenri jim docela nevěřil a vymínil si, že jeden z nich musí mít ruku v jeho tlamě. Aby pomohl svým příbuzným, Tyr se k tomu uvolil. Jakmile vlk poznal, že jej Ásové obelstili, sevřel čelisti a ruku ukousl. Tyr tak byl potrestán za lež, kterou podpořil, ačkoli tato lest pomohla nastolit klid a pořádek v celém světě.

Beorc – Bříza

se snadno rozmnožuje a uchytí se i na nedostupných a nehostinných místech. Z březového proutí se odedávna vyráběly metly, košťata. Snad proto je bříza a její runa Beorc znamením očištění, čistoty, nového začátku, nových příležitostí.

Padne-li při věštění, může také často znamenat narození či očekávání dítěte. V otázkách každodenního života vypovídá o vitalitě a dobrém zdraví. A tak jako se bříza podrobí podmínkám svého růstu, ať sjou jakékoliv, tak se i člověk musí podrobit tomu, co mu život přináší. Odsud významy výchova, kázeň a přizpůsobení.

Eoh – Kůň

byl v minulosti nepostradatelným průvodcem člověka na dlouhých cestách a při těžké práci. Mezi člověkem a koněm se tím vytvořilo pouto důvěry a pomoci, ba až vzájemné závislosti. Aby mohl kůň člověku dobře pomáhat, musel se ten o něj dobře starat. Runa Eoh pak vypovídá nejen o možném přátelství, ale i o potřebě vzájemné důvěry a oddanosti.

V obchodních a pracovních otázkách může slibovat novou příležitost, možnou změnu, v duchovní sféře počátek cesty za poznáním.

Man

Tato runa ukazuje nejen jednotlivého člověka se všemi jeho přednostmi i nedostatky, ale hlavně lidské společenství. V severských podmínkách není život ve větší společnost lidí něčím dobrovolným, ale životní nutnost. Samotný člověk není schopen během poměrně krátkého teplého období zajistit si vše potřebné k přežití dlouhé zimy. Společnost si proto musí vytvořit strukturu a rozdělit práci.

Toto rozdělení podle mýtů provedl bůh Heimdall v přestrojení ya muže jménem Rig. Runa Man nám radí nalézt si odpovídající „místo na slunci“, zapadnout do většího celku, přemýšlet, čím bychom mohli být užiteční. Varuje před izolací, která by mohla vést k vyčerpání.

Man

Tato runa ukazuje nejen jednotlivého člověka se všemi jeho přednostmi i nedostatky, ale hlavně lidské společenství. V severských podmínkách není život ve větší společnost lidí něčím dobrovolným, ale životní nutnost. Samotný člověk není schopen během poměrně krátkého teplého období zajistit si vše potřebné k přežití dlouhé zimy. Společnost si proto musí vytvořit strukturu a rozdělit práci.

Toto rozdělení podle mýtů provedl bůh Heimdall v přestrojení ya muže jménem Rig. Runa Man nám radí nalézt si odpovídající „místo na slunci“, zapadnout do většího celku, přemýšlet, čím bychom mohli být užiteční. Varuje před izolací, která by mohla vést k vyčerpání.

Lagu – Voda

chápeme jako symbol neustálé změny, nejistoty, nebezpečí. V tomto smyslu také můžeme chápat výskyt této runy ve věštbě – varuje před nebezpečím, proměnlivostí podmínek. Ale hlubina, zejména mořská, je pro nás dosud něčím neznámým a chápeme ji jako symbol tajemných skutečností, domov neznámých bytostí, místa, kde jsou ukryty poklady.

Lagu předvídá též tajemství, které nám bude vyjeveno, poklad, který objevíme, neznámo, které nás pohltí a změní. Voda je také zprostředkovatelem cest a runa v tomto významu nám nabízí cestu, jejíž výsledek je ovšem nejistý. To platí zejména u finančních záležitostí.

Lagu – Voda

Podle některých pramenů je Ing totožný s Freyem, bohem z rodu Vánů, který je společně se svým dvojčetem, bohyní Freyou držen Ásy jako rukojmí v Ásgradu. Frey je bohem plodnosti – představuje mužskou plodivou sílu, ale také mužskou usedlost a stabilitu.

Runa nám slibuje klid a jistotu odměny za vykonanou práci. Je dobrým znamením, chceme-li započít se stavbou, ať už reálnou nebo duchovní a dává nám k ní pevné základy. Je to znak neprojevené, skryté plodivé energie a jako takový může značit i nápad.

Odal

Ten, kdo vlastní půdu zděděnou po předcích, je svobodný člověk. Má místo, ze kterého může volně odcházet a znovu se do něj vracet, místo, na kterém se může bránit tlaku okolních událostí. Zároveň je ale zranitelnější, protože toto místo nelze přemístit jako jiný majetek a je třeba je dobře obdělávat a bránit.

Runa Odal představuje naše sepjetí s domovem, radí nám jej udržovat, abychom jej mohli předat dál svým potomkům. Předpovídá domácí pohodu a možnost v klidu užívat výsledků své práce.
Opačným významem symbolu je ulpívání, závislost či neschopnost rozhodnout se pro nové. Člověk tak často bývá otrokem svých názorů, povinností a dalších daností života, nejsa schopen vidět podstatu svého vězení.

Dag – Den

je obvykle obdobím činnosti a tato runa nám slibuje, že činnost bude smysluplná a přinese nám uspokojení. Předpovídá radostný život naplněný neustálými změnami, které nám pomohou ubránit se nudě a špatné náladě.

Je to také runa polarity, tak jako je setkáním polarit okamžik úsvitu, značící často velmi náhlé změny či překvapující novinky. Vše je v pohybu a na zoufání nezbývá čas. Musíme si ale správně rozvrhout síly, abychom vše, co den přinese, unesli a zvládli.

Wyrd

Není jisté, zda poslední „prázdná runa“, pojmenovaná Wyrd – Osud – je produktem moderního náhledu na věštění nebo ji staří seveřané skutečně používali. Jakýmsi způsobem se ale už vžila a proto ji do naší věštby zařazujeme i my.

Symbolizuje osud, který nemáme a nepotřebujeme znát. Pokud bychom jej znali, mohli bychom se pokoušet jej změnit, což by mohlo narušit celý řád vesmíru.
Jako další význam runy lze brát tápání, kdy staré už není a nové ještě není. Osud není určen, což neznačí doporučení klidu a čekání, ale naopak zapřažení všech osobních sil. Jen vlastní vůlí si člověk vymůže dobrý osud.