V průběhu života se učíme některá svá přání potlačovat. Tato přání se později vyvíjí v tzv. špatné či přesněji nežádoucí vlastnosti. Původně na nich nic zlého nebylo, ale tím, že jsme je zavrhli a zatlačili do nevědomí, se staly našimi démony. Psychologicky řečeno: naším stínem.
Chceme-li žít dynamicky a mít pocit naplnění, střetáváme se stínem, jdeme mu vstříc a snažíme se jeho prvky přijmout do sebe, tedy si je uvědomit. Stín v sobě skrývá mnoho sil, které jsou v nevědomí obtížně nedosažitelné. Stínové vlastnosti, jejich pochopení a případné přetvoření, jsou čímsi jako duchovní stravou bohatou na výživu. Konfrontace se stínem je vždycky konfrontací ustálených hodnot s hodnotami odlišnými, které jsme doposud nebyli schopni přijmout. Jde tedy o obtížné životní situace, o takové, kterým bychom se v zájmu pohodlí radši vyhnuli, neboť se cítíme ohroženi. S přijetím stínu se vyvíjí naše já, stáváme se úplnějšími a lepšími.