Vtipy

Z archivu JZD:
==============

Žádám o přidělení krávy, která je březí po předsedovi, který se odstěhoval.

Kdo nemá ještě orazítkovaná vejce, nechť tak učiní nebo mu propadnou.

Moje žena utrpěla zranění následkem švihnutí ocasu do oka.

Vážení zemědělci, dostavte se všichni ke škole, kde se bude vykupovat semeno, pytlíky si označte, aby nedošlo k záměně.

Dne 17. t.m. bude proveden soupis prasat, dostavte se všichni včas.

V kulturním domě se staví kamna, žádáme občany o brigádu, trouby jsou na MNV.

Upozorňujeme na setí jařin. Kdo je osel, ať se přihlásí.

Předseda telefonuje zootechnikovi: "Chcípl nám vůl, máme koupit nového nebo počkat na tebe?"

V otázce prodeje se ženou souhlasím, můžete si pro tu svini přijet kdykoliv.

Výzva k občanům: "Vybírá se poplatek za plemenného býka a za kominíka."

Žádám vás o povolení přestavby stodoly na bytovku a to tak, že předek nechám stát a hýbat budu jenom zadkem.

Žádám o poukaz na therový papír. Důvod: prší mi na kozy.

Občan, který ukradl v drůbežárně vejce, bude za ně popotahován až před MNV.

Upozorňujeme družstevníky, že již třetí den je na návsi fůra hnoje. Nebude-li odstraněna, vloží se do toho národní výbor.

Exekuce nemohla býti provedena. Poplatnice má jen dvě kozy a na ty si nedá sáhnout.

Prosím, abych byla ve své věci uspokojena, jinak se obrátím na veřejnost.

Závěrem schůze bych chtěl vyzvednout soudružku Malou za mléko a soudruha Ostrého za vejce.

Soudruzi, co je s mojí žádostí? Je mi 18 a já jsem to ještě nedostala.

Ten úředník, co zamítl moji žádost, by měl jít spát ke mně, aby poznal, jak mám vlhkou díru.

Nedostanu-li povolení na tu novou mříž, jsem nucen přeříznout starou.

Kdo má ještě zájem o nové brambory, dostaví se na pole, kde mu bude nakopáno přímo do pytle.

Brežněv se chlubí: „Mám nového koníčka, sbírám politické vtipy o sobě.”
„A kolik jich už máte?”
„Zatím jen dva a půl lágru!”

Volá bača na druhý kopec: „Ty, Jano, víš, co je nového? Brežněv zemřel!”
„Cože?”
„Brežněv zemřel!”
„Co jsi říkal?”
„Brežněv zemřel! Jsi hluchý?!”
„Ne, nejsem hluchý, ale moc pěkně se to poslouchá!”

Na odborářské schůzi vstane soudružka a navrhuje,
aby se pracující zavázali k tomu, že příští sobotu odpracují mimořádnou směnu.
Na to povstane postarší dělník a zvučně praví:
"A já navrhuji, aby se pracovalo nejen příští sobotu, ale
všechny soboty a taky všechny neděle a vůbec všechny dny, a to až do noci, neboť pak by se nesouložilo a nemohly by se rodit takový krávy JAKO JE TADY TA SOUDRŽKA ...!!!"

Sovětský generál českému: "Obsadíme Slunce."
Český generál: "Jak, vždyť je žhavé, to je nemožné."
Sovět: "Jako Vás, v noci."

Jedna paní z malého městečka si v roce 1955 udělá výlet za kamarádkou do Prahy. Už se vydává zpátky, ale v Praze se nevyzná, tak se raději zeptá kolemjdoucí:
"Paní, smím se Vás zeptat, kde je Wilsonovo nádraží?"
"Támhle!"
"Ale tam je napsáno 'Hlavní nádraží'?!?"
"Milá paní, vždyť i Vy jste se za svobodna jmenovala jinak...!"

Letadlo letí z Moskvy do Prahy. Po startu vlítne do kabiny chlápek s pistolí a chce do Vídně. Pilot se otočí a říka "Nejde to"
Chlapík na to: "Jak nejde? Tak to otočte, vám to přece může být jedno!"
Pilot nevzrušeně odpoví: "Rád bych, ale ta dáma s granátem, co sedí za vámi, si už obědnala Mnichov."

Prijde babicka na narodni vybor a pozdravi predsedu Guten tag!
Predseda se na ni podiva se slovy: ale babicko, vy jste si spletla dobu, rika se: dobry den!
Babicka na půl huby odvětí: Dobu možná, ale tebe, ty parchante urcite ne!

Dva Židi, Kohn a Roubíček, přežijí koncentrák. Když v petačtyřicátém opusti Dachau, rozhodují se, kam půjdou.
"Já to zkusím na Západ, třeba do Ameriky," povídá Kohn, "uvidím, jak se mi tam povede."
"Tak ja to zkusím zase na Východ, do Sovětskýho svazu," rozhodne se Roubiček. Dohodnou se, že se po nějaké době sejdou a řeknou si, jak se jim daří.
Kohn odjede do Ameriky, stane se obchodníkem a zbohatne. Po letech si vzpomene na Roubíčka, co se s ním asi stalo, že se neozval.
Vezme si volno a odjede po něm pátrat. Stopa ho zavede do Moskvy. Tam se na přislušném úřadě ptá úřednice, zda neví, kde by mohl najít Roubíčka, co přežil koncentrák. Úřednice chvílí hledá a pak řiká:
"Jdete se podívat na Rudé náměstí, měl by tam zametat."
"Zametat?" podiví se Kohn, ale jde se přesto podívat.
Za chvíli opravdu narazí na Roubíčka, jak zametá Rudé náměstí.
"Ahoj, já jsem Kohn, pamatuješ?" osloví ho.
"Kohn? Jakej Kohn?"
"No přece Kohn, z Dachau," řiká Kohn.
Roubíček se opře o koště a zasněně zíraje do dálky si povzdechne:
"Jo Dachau, to byly časy..."

Víte, kolik měří správný komunista?
Dva a půl metru i s provazem.

Stařenka se snaží nastoupit do rozjížďející se šaliny. Nakonec se jí to přece jenom podaří a oddechuje si: "chvála bohu!" otočí se k ní jeden chlápek a povidá: "ale babi, ne chvála bohu, chvála Stalinovi, to se dneska musí říkat."
"no jo, povidá babka, když se jí to rozleží v mysli," ale co až Stalin umře, co budem říkat pak?"
"pak budem, babi, říkat chvála bohu!"

Za dob komunismu. Do nožířství přijde zákazník:
"máte břitvy, soudruhu?"
"nejsou."
Zákazník odešel, ale jiný, který se delší dobu potlouká po obchodě, povidá:
"proč jste mu říkal že nemáte břitvy? vždyť támhleten regál je jich plnej."
"jesli si myslí, že já sem nějakej soudruh, tak ať se holí srpem."

Baví se po 10 letech dva bývalý vojáci.
"a pamatuješ Kadle, jak nás tenkrát v zimě zachránil ten cizí voják?"
"co? kde?"
"no, vběhnul s kapsou plnou granátů přece pod ten tank, kterej na nás jel a zařval předtim 'za stranu a za lidi'"
"ale počkej, dyť ten řval přece 'zasrané náledí'"

Po osmačtyřicátém prý americká CIA vyslala do Československa agenta s cílem rozvrátit naše národní hospodářství. Po nějakém čase agent odeslal kódovanou depeši:
"Moje práce je zcela zbytečná. Maji tu na to speciální organizaci se zkratkou KSČ."

Ronald Reagan se setkal s Gustávem Husákem. Bylo to v době, kdy se jak v USA, tak v Československu připravovaly prezidentské volby. "Ja vím, že asi patnáct miliónů voličů bude proti mně," povídá Reagan. "Ale i tak mě zvolí."
"Zrovna jako u nás!" zvolal Husák.

Baví se dva kamarádi:
Jak vlastně zemřel tvůj otec?
Ale, v koncentračním táboře.
To musela být hrozná smrt.
Jo, spadl z hlídací věže.

Ide starý pán cez park a vidí partiu mladých ludí úplne spitých na srot..
Príde k nim a hovorí:
"Za mojich mladých cias, to sme si to uzívali inak... Isli sme do Paríza, sadli sme si do najluxusnejsej restaurácie, pili sme a jedli sme a ked doslo k plateniu, tak sme zbili casníka. Potom sme isli do najluxusnejsieho hotela, tam sme pili iba to najluxusnejsie sampanské, doruzova sme sa vyspali a ked doslo na platenie, tak sme zbili recepcného..."
O mesiac ide starý pán zase tým istým parkom a vidí mladici úplne dobití a hned sa pýtal, co sa stalo...
"Isli sme teda do Paríza, ako ste nám poradil. Vosli sme do tej najluxusnejsej restaurácie, pili sme pili sme a jedli sme a ked doslo k plateniu, tak sme zbili casníka. V tom vsak prisla ochranka a strasne nás zmlátili. Nedali sme sa, isli sme do najluxusnejsieho hotela, tam sme pili iba to najluxusnejsie sampanské, doruzova sme sa vyspali a ked doslo na platenie, tak sme recepcného zbili. V tom dosla security a dokopali nas ako svine..."
Starý pán iba nechápavo krúti hlavou a pýta sa:
"A s kým ste tam boli?"
"S Cedokom..."
"Jáj, to ja som tam bol s Wehrmachtom!"