Vtipy

Každý rok se schází Kohn s Roubíčkem ve své oblíbené hospůdce aby probrali jak jde život. Oba chudí jak kostelní myši, o kšeft nemůžou zavadit. Jednou takhle ale přijedou Roubíček v luxusní limuzíně, s řidičem, oblečení v drahém obleku. Kohn na to: Jak prosím Vás voni přišli k majetku? Roubíček na to: To maj tak, Kohn, já vymyslel takovou vodičku, tím se potře dámské přirození a chutná a voní jako pomeranč. No co jim mám povídat, je po tom obrovská sháňka. Nu, poklábosí a rozejdou se. Za rok přijedou Roubíček v té své limuzíně a ejhle - Kohn ještě ve větší, lepší a luxusnější. Roubíček hned na to: A jak voni propána přišli k takovýmu majetku? Vždyť byli chudý jak kostelní myš! A Kohn povídá: To maj tak, Roubíček, já taky vymyslel takovou vodičku, tím se potře pomeranč a chutná a voní jako dámské přirození. No co jim mám povídat, je po tom obrovská sháňka...

Povídá Kohn Abelesovi:
Včera jsem si pouštěl krásný pornofilm.
Film? O sexu?
Ano.
Co je na tom tak pěknýho?
Ten sex nic moc, ale já si ho pouštěl pozpátku!
???????
To vám byla nádhera, když ty kurvy vracely peníze!

Přijde takhle Khon jednou domů dřív a nachytá ženu v posteli se svým přítelem Steinem. Smutně se na něj podívá a říká: "Teda Stein, tomu nerozumím. Já musím, ale kdo jich nutí, to nechápu."

Potkají se Khon s Roubíčkem a Khon říká: "Tak jak, Roubíček, co je nového?"
A Roubíček odpoví: "Ale chudák moje tchýně, už to má taky za sebou."
Khon na to: "Ale nehovořej, vždyť ani nevím, že by měla funus!"
"Ale vždyť taky neměla," říká Roubíček. "Chtěli jsme ušetřit, tak jsme ji zakopali doma na zahradě."
Přijdou na zahradu a Khon se při pohledu na holou zadnici trčící ze záhonu zhrozí: "Poslechnou, Roubíček, to jste ji nemohli zahrabat hlouběji?!"
A Roubíček odpoví: "Víte Khon, možná maj pravdu, vypadá to sice trochu neesteticky, ale víte jak se do toho nádherně staví kolo?"

Jsou takhle v synagoze dva židi - jeden je bohatý obchodník a modlí se, aby se mu povedl stamiliónový obchod, druhý je obyčejný kramář a nutně potřebuje tisíc korun.
Chodí tam každý den a kramář se modlí: "Jehovo, Jehovo, dej ať získám tisíc korun. Jehovo, Jehovo, dej ať získám tisíc korun."
Ke konci třetího dne už to obchodník nevydrží a vrazí mu do ruky tisícovku se slovy: "Tumáte a nerušej mi Jehovu!"

Po mnoha letech potká rabín svého žáka Icika. Ten přijede v drahém bouráku, luxusně oblečen a ověšen zlatem. Rabín se ptá: "Tak co, Icik, jak se daří?"
"Ale, docela dobře."
"A co děláš?"
"Obchoduju."
"Obchoduješ? A jak to děláš? Matematiku jsi nikdy neuměl."
"To máte jednoduché, rábi - za 1 dolar koupím, za 11 dolarů prodám, no a těch 10 procent provize mi stačí."

Vzal starej Kohn svého malého synka Izáka do zoo. Vtom Izák vyskočí a křičí: "Ježišmarjá, tatínku, koukej jak ta velká vopice v kleci sere a prdí!"
Kohn se otočí, vrazí mu pohlavek a praví: "Pamatuj si, Izáku, že slušně vychovanej židovskej chlapeček neříká "Ježíšmarjá"!!!"

Khon potká Roubíčka.
"Tak koukám, Roubíček, jejich Sára se vdala?!"
"Nevdala," odpoví Roubíček.
Khon zaraženě: "Ale já viděl Sáru, jak v parku kojí dítě."
A Roubíček: "Má čas, má mlíko, tak proč by nekojila?!"

Potká Kohn Roubíčka a říká mu: "Je pravda, že máš 52 000 000?"
A Roubíček mu odpoví: "Je to pravda!"
Kohn se ho zeptá: "A jak si k nim přišel?"
Roubíček říká: "Přiletěl jsem do Ameriky a v kapse jsem měl 20 centů. Za těch 20 centů jsem si koupil jablko, to jablko jsem tak strašně vyleštil, že jsem ho prodal za dolar. Za ten dolar jsem nakoupil další jablka, pak mi umřel strejda a zdědil jsem 52 000 000."

Stein se vrací z pohřbu své ženy. Jeden smuteční host na něj: Jak se cítíte, pane Stein? A víte, že mi ta malá procházka udělala docela dobře?

Starý Kohn vzal synka do ZOO. Malý je z toho úplně u vytržení, všechno obdivuje a najednou se neudrží a vykřikne: "Ježíšmarjá, támhle mrdaj opice!" Kohn mu cvakne pohlavek a říká: "Pamatuj si, Moric, že slušně vychovaný židovský chlapec neříká Ježíšmarjá."

"Co by tomu řekli, pane Steigermark, dnes je den smíření, kdybychom si odpustili, co jsme si udělali, a žili nadále v přátelství? Heleďte, já jim přeju od srdce co i oni mi přejou..." "No prosím, Kohn, už zase začínaj..."

Na Sinajském poloostrově se za Šestidenní války po velké bitvě ztratili dva izraelští vojáci. Když už třetí den marně hledali svojí jednotku a unavení a žízniví si sedli do písku pouště, která je obklopovala, pronesl jeden z nich filosoficky: Mít tak teď kanystr vody... Jó, to by byl kšeft s uznáním řekl druhý.

Poslechněte Steigermark, já jsem slyšel, že Vaše paní je pohádkově bohatá a že měla neskutečné věno, ale jakste si ji mohl vzít? Je hrbatá, zrzavá a šilhá... nemusíte šeptat, jen mluvte nahlas, ona je ješte k tomu hluchá.

Na Wall Street jedou Kohn v limuzíně s řidičem, najednou koukaj - Roubíček ve svém ošuntělém kabátě. Zastavěj teda a pozvou ho do auta. Roubíček se posaděj a povídaj: Poslouchaj, Kohn, jak voni to dělaj? Jak voni vůbec můžou podnikat? Já jich pamatuju, z matematiky prolízali s odřenejma ušima... A Kohn na to: To maj jednoduchý, Roubíček, já za 10 dolarů koupím a za 300 prodám, a mě těch 15 procent stačí...

Tak už se to semlelo, že se na silnici srazila auta, která řídili farář a rabín, ale naštěstí to odnesly jen plechy. Vystoupili ven, oba ještě rozklepaní z té hrůzy. Rabín se vzpamatoval rychleji a povídá faráři: „ještě, že to tak dopadlo, měli bychom poděkovat tomu nahoře, že naše životy uchránil.“. Vytáhne placatici, nalije do víčka s tím, že by měli bohu připít jako vděk. Farář si teda cvakne, oklepe se a kouká, že rabín láhev schovává. „Vy se nenapijete?“ A rabi na to: „Kdepak otče, já až po dechové zkoušce!“

'Už jsi slyšel, jaký neštěstí potkalo Steigermarka?'
'Moje paní s ním utekla.'

Stěžuje si rabín druhému:
'Poslal jsem jediného syna do Evropy - a oni ho obrátili na křesťanství!'
'Představ si, mně se stalo totéž.'
Oba se jdou vyzpovídat k vyššímu rabínovi a on jim řekne:
'Představte si, já mám jediného syna také na studiích v Evropě, a stal se křesťanským knězem!'
Musí se jít pomodlit k Hospodinu. Říkají mu svůj osud a Hospodin praví:
'Představte si, měl jsem jediného syna a...'

Šadchen domlouvá mladému kandidátovi ženitby:
Mám pro Vás fajnovou nevěstu - hezkou, s dobrým věnem, z výborné rodiny! Má jenom jednu malou vadu - je trošičku těhotná.

Nápis na dveřích synagogy:
'Nevstupuj s nepokrytou hlavou, je to jako by ses dopustil cizoložství!'
A pod tím je rukou připsáno:
'Zkusil jsem oboje, nedá se to srovnat.'