Vtipy

Každý rok se schází Kohn s Roubíčkem ve své oblíbené hospůdce aby probrali jak jde život. Oba chudí jak kostelní myši, o kšeft nemůžou zavadit. Jednou takhle ale přijedou Roubíček v luxusní limuzíně, s řidičem, oblečení v drahém obleku. Kohn na to: Jak prosím Vás voni přišli k majetku? Roubíček na to: To maj tak, Kohn, já vymyslel takovou vodičku, tím se potře dámské přirození a chutná a voní jako pomeranč. No co jim mám povídat, je po tom obrovská sháňka. Nu, poklábosí a rozejdou se. Za rok přijedou Roubíček v té své limuzíně a ejhle - Kohn ještě ve větší, lepší a luxusnější. Roubíček hned na to: A jak voni propána přišli k takovýmu majetku? Vždyť byli chudý jak kostelní myš! A Kohn povídá: To maj tak, Roubíček, já taky vymyslel takovou vodičku, tím se potře pomeranč a chutná a voní jako dámské přirození. No co jim mám povídat, je po tom obrovská sháňka...

"Roubíček, víte, že vaše žena má čtyři milence?"
"A proč ne? Já jsem raději v dobrém podniku účasten dvaceti procenty, než ve špatném zcela."

Ptá se student rabína: "Rebe, smí se při studiu Talmudu kouřit?"
"Ne, nesmí!"
Student zklamaně odejde, ale kamarád ho utěšuje:
"Zeptal ses špatně, to musíš jinak: Rebe, smí se při kouření studovat Talmud?"
"Ano, smí..."

Říká Sára Kohnovi: "Muži, musíme koupit naší holce do pokoje záclony. Všimla jsem si jak Roubíček odnaproti, vždy večer když se holka svléká, čumí do jejího pokoje."
"Ale Sára", říká Kohn, "ty vůbec neuvažuješ. Žádný vydání za blbosti nebudou. S holkou si vyměníte pokoje a záclony si koupí Roubíček!"

Levi a Samuel kráčejí večer Centrálním Parkem. Najednou se před nimi objeví lupič, který na ně míří pistolí a žádá po nich všechny peníze, které mají u sebe.
Levi vyndá z peněženky 100 dolarů a podává je Samuelovi: "Samueli, já skoro zapomněl, že jim dlužím 100 dolarů. Tady jsou."

Delegace politbyra se byla v Izreali poklonit u hrobu neznámeho vojína. Tu jeden člen delegace, který trošku uměl hebrejsky, zjistil, že to je hrob Izáka Ábelese, prodavače zeleniny. Tak se tedy zeptal průvodce, jak je to možné. Ten mu odpověděl, ze pan Ábeles byl samozřejmě znám jako prodavač zeleniny, ale jako vojín byl úplně neznámý.

"Pane Koenigswald, mohl bych mít to potěšení a mluvit s vaší paní?"
"No když tomu říkáte potěšení, pro mě za mě."

Koenigswald se vrátí z obchodní cesty a přistihne svoji ženu velice rozrušenou doma, tak začne lítat po bytě a prohledávat. Nakonec otevře skříň a tam stojí jeho přitel Steigermark, úplně nahý.
"Co tu děláš, Steigermark?"
"Ty mi to nebudeš věřit, Koenigswald, ale já tady,
na mou duši, čekám na tramvaj."

Rabín měl syna. Nevědel, však, k čemu ho vychovat. Rozhodl se, že nechá osud, aby synovi pomohl si vybrat. Dal v místnosti na stůl tři věci a synek si měl jednu vybrat. Když vezme Bibli, bude rabínem po otci. Když vezme kasičku s penězi, bude bankéřem, a když vezme flašku špiritusu, stane se hospodským. Tak zavolal synka dovnitř. Ten chvilku přemýšlel a pak vzal ze stolu všechny tři věci. Rabín po krátkém šoku prohlásil:
"To by mě nikdy nenapadlo, že můj syn bude katolickým farářem."

Sára je na smrtelném loži a prosí manžela:
"Khon, slib mi, že až umřu, že půjdeš za rakví s mojí matkou."
"Tak dobře, Sára, já ti to slibuju, ale upozorňuju tě, že budu mít zkaženej celej den."

Kohn, prej jim dočista vyhořel kšeft?
Pssst - zeptaj se příští tejden...

Starý obchodník Taussig umírá. Celá rodina postává kolem jeho lože a umírající sípavě povídá: "Sáro, ženo moje, jsi tu?"
"Jistě, Mojše, to víš, že jsem."
"A Arnošt, můj prvorozený syn, je tu taky?"
"Ano, tatínku, jsem tady."
"A Icik, můj mladší syn, taky?"
"Ano, tatínku, jsme tu všichni."
"A KDO JE VE KŠEFTĚ?!"

Pan Kohn se ptá Roubíčka: Poslouchaj, oni si prej chcou vzít za ženu Sáru ? Ano ! Nejsou hloupej, vždyť tu ojel celej Temešvár. Za týden je svatba. Kohn říká Roubíčkovi: Já jich varoval a oni neposlechli. Roubíček: Já se byl v tom Temešváru podívat a ono to není zase tak velký město...

Proč mají židi velké nosy? Protože je vzduch zadarmo.

'Poslechni Karle, na co umřela Steinova třetí žena?'
'Otrava houbami.'
'A druhá?'
'Taky otrava houbami'
'A první taky otrava houbami?'
'Ne, proražená lebka.'
'To je divné.'
'Ani ne, nechtěla jíst houby.'

Přijde Žid k rabínovi a ztěžuje si na jiného Žida, jak je nemorální, co mu zlého udělal, jaký je podrazák atd. Rabín povídá:
"Máš pravdu, to, co provedl, je špatné a odsouzeníhodné."
Další den za ním přijde ten druhý Žid a líčí celou věc znova, akorát s opačným znaménkem. Rabín mu opět dá za pravdu. Obojí sledoval rabínův žák a hned se ptá:
"Proč jsi dal za pravdu každému z nich, když každý tvrdil opak? Vždyť je to účelové, neupřímné, bezcharakterní!"
"Milý synu," odpoví rabín, "i ty máš pravdu!"

Nápis na dveřích synagogy:
'Nevstupuj s nepokrytou hlavou, je to jako by ses dopustil cizoložství!'
A pod tím je rukou připsáno:
'Zkusil jsem oboje, nedá se to srovnat.'

Šadchen domlouvá mladému kandidátovi ženitby:
Mám pro Vás fajnovou nevěstu - hezkou, s dobrým věnem, z výborné rodiny! Má jenom jednu malou vadu - je trošičku těhotná.

Stěžuje si rabín druhému:
'Poslal jsem jediného syna do Evropy - a oni ho obrátili na křesťanství!'
'Představ si, mně se stalo totéž.'
Oba se jdou vyzpovídat k vyššímu rabínovi a on jim řekne:
'Představte si, já mám jediného syna také na studiích v Evropě, a stal se křesťanským knězem!'
Musí se jít pomodlit k Hospodinu. Říkají mu svůj osud a Hospodin praví:
'Představte si, měl jsem jediného syna a...'

'Už jsi slyšel, jaký neštěstí potkalo Steigermarka?'
'Moje paní s ním utekla.'