Co tvořím IV.
Doplétám svetřík, který mám rozpletený od předloňska. Kromě něj mám rozpletené asi ještě čtyři další, taky asi od předloňska, z toho tři pro syna, který od té doby vyrostl, tak asi budu párat a začínat znovu. Maluji na oblázky, které si vždycky v létě nasbírám v Otavě. Maluji na ně hlavně ženské figury, protože každý oblázek má nějaký charakteristický tvar, který připomíná ženské křivky a já už pak jednoduchým domalováním ty ženy z toho vlastně „vytáhnu“. Taky pomalovávám malé silnostěnné skleničky, do kterých se pak dávají čajové svíčky. Nejraději ale tvořím keramiku, mám malou keramickou dílničku.
Kamarádka se přestěhovala do nového bytu a zařizuje všechno v modrém vyrábím jí proto velké modré vázy. Nejraději točím na kruhu, to je moje láska. Vyrábím kameninové hrnce, mísu, vázy, bucláky a svícny a sem tam nějakou repliku ne keltské vykopávky. (doma však používáme běžnou sériovku, případně moje výrobky s vadou, které bych se styděla někomu dát, čas na vlastní nádobí nemám, holt jak u kovářovy kobyly).
Moc mě baví vymýšlet nové tvary, dělám si furt nové návrhy a nákresy, těch mám v současné době pořádný štos, ale ruce furt jenom dvě.
Když jsem unavená a bolí mě už záda, tak sedávám na zemi uprostřed pokoje a přemýšlím, jak bych zase přestavěla nábytek atd., atd. Na tohle téma je to pořád, tvořím a tvořím, když ne rukama, tak aspoň hlavou a nejde to zastavit, jenom když spím.