Petr a Lucie
Začíná nový den. Slunce se probouzí, vychází nad obzor a prvními paprsky probouzí ptáčky zpěváčky. Mláďata již vylétla z hnízd a shání si obživu sama. Obilí na polích dozrává, stromy jsou osypány zrajícími plody. Příroda dozrává. Slunce zahřívá zemi svými paprsky a lidé se při práci řádně zapotí. Děti užívají volnosti, tepla a světla a radují se ze života. Potoky, říčky i řeky zvou do své osvěžující a chladivé náruče.
Rozpálený den se chýlí ke konci, rudý kotouč se sklání k západu. Obloha se šeří, temní, až se objevují první hvězdy. Zářivá obloha přitahuje pohledy zamilovaných. V lidech se probouzí něha a touha po něžných dotycích svých milých. Mladý pár, Petr a Lucie, se prochází po louce, kde to voní sušícím se senem. Schovávají se jeden druhému za kupky sena, až se dostihli. Oba rozechvělí a planoucí dychtí po vzájemném objetí. Petr Lucii obejme a líbá ji na ústa, Lucie se k němu tiskne a cítí jeho pevné tělo. Obloha se zatočí a oba klesají do sena. Něha se mění ve vášeň, vzájemné polibky pokrývají celá těla. Hlazení se mění v tisknutí a krev v těle začíná vřít. Jejich těla jsou náhle osvobozena od šatů, kůže volně dýchá a vnímá rozechvění druhého. Oba touží po vzájemném spojení, ještě těsnějšího než dosud. Lucie zve Petra do svého klína a ten svůj meč zasouvá do pochvy. Rychlost vzájemných pohybů se zrychluje a klidní a opět zrychluje, až dochází k extázi, ke vzájemnému splynutí duší. Dech se zklidňuje, těla odpočívají, seno voní, hvězdy svítí.